#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Rehabilitace jednostranné hluchoty pomocí implantabilního systému pro přímé kostní vedení – Bonebridge


Bonebridge – an active direct bone conduction hearing device in rehabilitation of single sided deafness

Introduction: Bonebridge is a direct bone conduction hearing implantable system. The aim of the work is to present pilot results of rehabilitation of single sided deafness using this system. Material and methods: Analysis of three patients with single-sideded deafness, who underwent BB implantation in 2018 at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery of St. Anna Hospital in Brno. Evaluation parameters: Bern Benefi t in Single-Sided Deafness Questionnaire, experimental examination of directional hearing and hearing in noise test. Results: Questionnaire: Within the visual analog scale in the range of –5 to +5 points, the average rating was + 2.4 points, so listening was rated as easier with Bonebridge than without hearing aids. The ability to locate the sound source was evaluated by 4 and 0–1 points in one and two respondents, respectively. Examination of spatial hearing: without hearing aid, the ability to locate the sound source was signifi cantly impaired in all the examined. With Bonebridge, with a tolerated deviation of 45°, the success rate of sound source localization was 75–100% in the range of 0–360° in the horizontal plane. Hearing in noise test: the greatest improvement in intelligibility (by 30–100%) was achieved with Bonebridge at SNR –5 dB. Conclusion: Bonebridge is not able to restore binaural hearing in patients with single sided deafness, it is a pseudo-binaural correction. Like other implantable bone conduction systems, Bonebridge is benefi tial for patients with single sided deafness in a variety of listening situations. Using experimental audiological tests, the contribution of Bonebridge to understanding sentences in acoustic noise and improving the ability to locate the sound source was found. However, validation of the results would require a larger number of probands.

Keywords:

single-sided deafness – BAHD – Bonebridge – bone conduction hearing implant – hearing in noise – directional hearing test


Autoři: Veselý M.;  Gál B.;  Hložek J.;  Silný F.;  Hanák J.
Působiště autorů: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 70, 2021, No. 2, pp. 65-73.
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/ccorl202165

Souhrn

Úvod: Bonebridge je aktivní implantabilní systém pro přímé kostní vedení. Cílem práce je prezentace pilotních výsledků rehabilitace jednostranné hluchoty pomocí tohoto systému. Materiál a metodika: Jsou analyzovány případy tří pacientů s jednostrannou hluchotou, kteří podstoupili v roce 2018 implantaci Bonebridge na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Parametry hodnocení: dotazník Bern Benefi t in Single-Sided Deafness Questionnaire, experimentální vyšetření prostorového slyšení a test větné srozumitelnosti v hovorovém šumu. Výsledky: Dotazník: v rámci vizuální analogové škály v rozmezí –5 až +5 bodů bylo průměrné hodnocení +2,4 bodu, tedy poslech byl hodnocen jako jednodušší s Bonebridge než bez sluchové pomůcky. Schopnost lokalizace zdroje zvuku byla hodnocena u dvou dotazovaných 0–1 bodem, u jednoho dotazovaného 4 body. Vyšetření prostorového slyšení: bez sluchové pomůcky byla u všech vyšetřovaných schopnost lokalizace zdroje zvuku významně zhoršena. S Bonebridge byla při tolerované odchylce 45° úspěšnost lokalizace zdroje zvuku 75–100 % v rozsahu 0°–360° v horizontální rovině. Test větné srozumitelnosti v hovorovém šumu: největšího zlepšení srozumitelnosti (o 30–100 %) bylo s Bonebridge dosaženo při SNR –5 dB. Závěr: Pomocí Bonebridge není možné u pacientů s jednostrannou hluchotou nahradit binaurální slyšení, jedná se o tzv. pseudobinaurální korekci. Podobně jako jiné implantabilní systémy pro kostní vedení přináší Bonebridge u pacientů s jednostrannou hluchotou benefi t v řadě poslechových situací. Pomocí experimentálních audiologických testů byl zjištěn přínos Bonebridge pro rozumění větám v akustickém šumu a zlepšení schopnosti lokalizace zdroje zvuku. Validace výsledků by však vyžadovala větší počet probandů.

Klíčová slova:

jednostranná hluchota – BAHD – Bonebridge – implantát pro kostní vedení – prostorové slyšení – větná srozumitelnost v šumu

Úvod

Jednostrannou hluchotu (SSD) lze defi - novat různě. Ně kte rými autory je defi nována jako úplná ztráta sluchu na postiženém uchu [1]. V kontextu rehabilitace sluchu, a tedy i v tomto článku však hovoříme o SSD jako o jednostranné sluchové vadě s PTA nad 75dB [2]. Zatímco za fyziologických podmínek se u člověka uplatňuje slyšení binaurální, které zajišťuje možnost binaurální sumace, směrového slyšení, eliminace akustického stínu hlavy a uplatňuje se v procesu potlačení informačního šumu centrálním nervovým systémem [3, 4], v případě SSD hovoříme o slyšení monoaurálním. Při monoaurálním slyšení dochází k poruše prostorového slyšení a zhoršení rozumění až o 30 %. Vlivem akustického stínu hlavy dochází na stíněném uchu ke zhoršení srozumitelnosti až o 50 %, v akustickém šumu může být zhoršení až o 70 % [1, 5]. Jednostranně neslyšící mají značný komunikační hendikep, což přináší řadu negativních psychosociálních důsledků [6].

Pacienti s SSD tvoří etiologicky velmi heterogenní skupinu. Může se jednat o vadu vrozenou, dále se v etiologii SSD uplatňují infekční agens, chirurgický zákrok v oblasti spánkové kosti, trauma hlavy či patologie v oblasti mostomozečkového úhlu. U dospělých je SSD nejčastěji idiopatická [7, 8].

Léčba závisí na etiologii nedoslýchavosti. U náhle vzniklé nedoslýchavosti jsou lékem volby kortikosteroidy podávané systémově [9]. Bohužel, v případě iniciálně těžké nedoslýchavosti či hluchoty je ve většině případů terapie kortikosteroidy neúspěšná [10]. Čím je iniciální sluchová ztráta větší, tím horší je i prognóza na zlepšení sluchu [11].

Audiologická rehabilitace pacientů s SSD je obtížná. Současné možnosti korekce SSD představují tyto tři metody: sluchadla CROS (contralateral routing of signals), systémy využívající kostní vedení, kochleární implantát.

Sluchadla CROS [12] představují nechirurgickou metodu rehabilitace SSD a jsou doporučována jako metoda první volby [2, 13]. Systém CROS vyžaduje sluchadla na obou uších, tedy i na uchu lépe nebo normálně slyšícím. Z klinické praxe však víme, že toto řešení části pacientů s SSD nepřináší očekávaný efekt [1]. V současnosti jsou CROS systémy hrazeny z prostředků zdravotního pojištění podle stejných úhradových pravidel jako jiná sluchadla.

Implantabilní systémy využívající kostní vedení (BAHD – bone anchored hearing devices) jsou další možností kompenzace SSD [14–16]. Jedná se např. o sluchadla BAHA (Cochlear, Austrálie), Ponto (Oticon medical, Francie) nebo Bonebridge (Medel, Rakousko). V současnosti je nejčastěji používán systém BAHA [7, 17]. Korekce sluchové vady pomocí BAHD spočívá v tom, že je vibrující část BAHD implantována na straně hluchého ucha, sluchadlo snímá zvukové signály, které jsou převedeny ve vibrace, jež se šíří beze ztráty intenzity lebkou do oblasti vnitřního ucha na stranu normálně slyšící [18]. Nejedná se tedy o obnovení binaurálního slyšení, nýbrž o tzv. slyšení pseudobinaurální [17]. Nejnovějším typem BAHD dostupným v ČR je implantát Bonebridge (BB). Jedná se o implantát s přímým kostním vedením, což znamená, že část implantátu generující vibrace je umístěna přímo ve spánkové kosti [19–22].

Kochleární implantace je na rozdíl od BAHD metodou, která může u pacientů s SSD skutečně obnovit sluch, a tedy i binaurální slyšení [23–25]. Od 23. 10. 2019 byla VZP ČR, SZP ČR a ČSORLCHHK ČSL JEP zařazena SSD mezi indikační kritéria ke kochleární implantaci. Na základě těchto kritérií je kochleární implantace u SSD preferovanou metodou (za SSD je zde považována jednostranná ztráta sluchu s PTA nad 75 dB). Pouze v případech, kdy je porušen sluchový nerv (např. u vestibulárního schwannomu) nebo nelze zavést kochleární implantát do vnitřního ucha (obliterace kochley), je indikováno BAHD. Každý případ SSD s ohledem na indikaci typu sluchové korekce je posuzován individuálně [2].

Materiál a metodika

Výběr pacientů

Do souboru byli zařazeni tři pacienti s SSD s průměrnou tónovou ztrátou (PTA) 75, 87 a 120 dB na hůře slyšícím uchu a s PTA ≤ 25 dB na lépe slyšícím uchu. Dvě ženy, jeden muž, věk 44, 47 a 52 let (průměr 47,7 let).

Pacient 1 (P1)

Sedmačtyřicetiletá žena s jednostrannou percepční nedoslýchavostí vlevo zjištěnou ve věku dvou let s postupnou progresí. PTA je u pacientky na levém uchu 75 dB. Udává potíže s porozuměním řeči v hlučném prostředí a při komunikaci ve větším počtu lidí. Vnímá výrazně sníženou schopnost prostorového slyšení.

Pacient 2 (P2)

Čtyřiačtyřicetiletá žena s idiopatickou náhle vzniklou jednostrannou hluchotou (PTA více než 120 dB), ztráta sluchu trvá 1 rok. Pacientka pracuje jako pedagog, její sluchová vada ji omezuje v profesním i soukromém životě, vnímá potíže s porozuměním řeči v hlučném prostředí, při komunikaci ve větším počtu lidí, vnímá absenci prostorového slyšení.

Pacient 3 (P3)

Dvaapadesátiletý muž s chronickým epitympanálním zánětem středního ucha, po opakovaných sanačních operacích došlo k výraznému zhoršení percepční složky smíšené nedoslýchavosti (PTA 86,7 dB), tento stav trvá 9 let. Pacient má problémy s porozuměním řeči v hlučném prostředí, při komunikaci ve větším počtu lidí, vnímá absenci prostorového slyšení.

Použití běžného sluchadla nebylo možné z důvodu tíže sluchové ztráty (P2), netolerance pacientem (P1) nebo výtoků z uší (P3). Sluchadla CROS byla testována u všech pacientů po dobu alespoň 14 dnů. Test s BAHA na softbandu proběhl ve všech případech po jedobu 7–14 dnů. Po vyzkoušení těchto alternativ se pacienti rozhodli pro BAHD.

Systém Bonebridge

Systém Bonebridge je tvořen zevním audioprocesorem a samotným implantátem. Implantát má tyto části: přijímací cívka, demodulátor a transducer (FMT – floating mass transducer). Připevnění audioprocesoru na kůži hlavy je zajištěno magneticky. Audioprocesor slouží ke zpracování a digitalizaci z okolí zachycených zvuků, které jsou v podobě elektromagnetických signálů přenášeny do vnitřní implantované části a dále transformovány na vibrace, které jsou generovány v FMT, jež je uložen ve spánkové kosti. Tyto vibrace se pak šíří spánkovou kostí do vnitřního ucha [20, 26].

Pacienti P1, P2 a P3 v roce 2018 podstoupili implantaci Bonebridge na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Operace proběhla v celkové anestezii standardním způsobem. U P1 a P2 bylo zvoleno umístění FMT implantátu do oblasti mastoidního výběžku. U P3 bylo zvoleno retrosigmoidní umístění FMT vzhledem k předchozím sanačním operacím v oblasti mastoidního výběžku. Během operace ani v pooperačním období se u žádného z pacientů nevyskytly komplikace. Hojení probíhalo standardně. Zapojení zevního audioprocesoru proběhlo 4–6 týdnů od operace. Po celou dobu užívání Bonebridge nebyly u vyšetřovaných pacientů zaznamenány komplikace ve smyslu nežádoucí reakce měkkých tkání v okolí implantátu či kožní reakce nebo dekubity v způsobené tlakem magnetu zevního audioprocesoru.

Dotazník

Dotazník byl vyplněn v období 9–13 měsíců od prvního zapojení BB. Použit byl neverifi kovaný český překlad „Bern Benefit in Single-Sided Deafness Questionnaire“ [27]. Tento dotazník byl vytvořen pro subjektivní hodnocení benefi tu užívání sluchové pomůcky pro pacienty s jednostrannou hluchotou. Dotazník sestává z 10 poslechových situací. Odpovědi jsou zaznamenávány respondenty do vizuální analogové škály –5 až +5 bodů (obr. 1).

Obr. 1. Vizuální analogová škála.
Fig. 1. Visual analog scale.
Vizuální analogová škála.<br>
Fig. 1. Visual analog scale.

Seznam poslechových situací:

1. Vedení konverzace s jednou osobou v klidném prostředí. Je to pro mě:

2. Porozumění TV nebo rádia. Je to pro mě:

3. Poslech hudby. Je to pro mě:

4. Poslouchat konverzaci z určité vzdálenosti (5 m nebo více). Je to pro mě:

5. Poslouchat konverzaci s hlukem v pozadí. Je to pro mě:

6. Vést konverzaci při řízení auta. Je to pro mě:

7. Rozumět řeči v místnosti s ozvěnou, jako je například velká hala nebo kostel. Je to pro mě:

8. Účastnit se konverzace ve skupině se třemi nebo více lidmi. Je to pro mě:

9. Zjistit zdroj zvuku, jako je například troubení auta. Je to pro mě:

10. Celkově je pro mě poslech:

Vyšetření prostorového slyšení

Vyšetření bylo provedeno v době 13 měsíců (P1 a P2) a 9 měsíců (P3) od prvního zapojení BB. Vyšetření probíhá v audiometrické komoře. Proband je posazen na vyšetřovací křeslo s opěrkou hlavy, hlava je fixována, aby bylo zamezeno jedobu jímu otáčení za zdrojem zvuku. V okolí pacienta je v horizontální rovině rozmístěna soustava 5 reproduktorů označených nápisy A, B, C, D a E. Reproduktory jsou umístěny ve výšce uší a ve vzdálenosti 1 m od středu hlavy vyšetřovaného [28]. Zvlášť se provádí vyšetření identifikace zdroje zvuku z pole před pacientem, kdy umístění reproduktorů odpovídá azimutům 270°, 315°, 0°, 45°, 90°, a zvlášť z pole za pacientem, kdy umístění reproduktorů odpovídá azimutům 90°, 135°, 180°, 225° a 270° (schéma 1). Jako zvukový stimulus je použita věta „Kde je auto?“ ze sady Česká slovní audiometrie. Každé vyšetření sestává z 20 zvukových stimulů, které mají shodný obsah (stejná věta) a průměrnou hladinu intenzity 55 dB (ověřeno hlukoměrem v místě hlavy vyšetřovaného). Zvuk je reprodukován v předem daném schématu ve 4 sestavách. Každá sestava zahrnuje všechny reproduktory A až E v jiném pořadí. Pořadí v jednotlivých sadách bylo zvoleno náhodným výběrem. Příklad vyšetřovacího schématu: CDBEA DACBE DCBEA DEACB. Systém reproduktorů je ovládán pomocí softwaru Localise version 5.5.0 (Mark E. Lutman, Institute of Sound and Vibration Research). Vyšetřovaný je poučen tak, aby do 10 s od zaznění věty určil zdroj zvuku, tedy vybral jeden z 5 reproduktorů. Odpovědi jsou zaznamenávány do tabulky. Vyšetření je prováděno s BB a bez sluchové pomůcky.

Schéma 1. Schéma rozmístění reproduktorů v horizontální rovině při vyšetření prostorového slyšení z volného pole před vyšetřovaným a za vyšetřovaným.
Scheme 1. Scheme of loudspeaker placement in the horizontal plane during the examination of spatial hearing from the free fi eld in front of the examined and behind the examined.
Schéma 1. Schéma rozmístění reproduktorů v horizontální rovině při vyšetření
prostorového slyšení z volného pole před vyšetřovaným a za vyšetřovaným.<br>
Scheme 1. Scheme of loudspeaker placement in the horizontal plane during the
examination of spatial hearing from the free fi eld in front of the examined and
behind the examined.

Testování větné srozumitelnosti v hovorovém šumu

Test je modifi kací HINT (Hearing in Noise Test) s použitím českých vět [29, 30]. Věty zomají 1,6 –3,5 s, časová prodleva mezi jednotlivými větami je 6,5 s. Věty jsou foneticky vyvážené a popisují běžné životní situace [29, 31]. Průměrná hladina intenzity vět je 55 dB v místě hlavy pacienta (měřeno hlukoměrem). Samotné vyšetření probíhá v audiologické komoře. Jsou použity dva reproduktory (R1 a R2), které jsou umístěny těsně nad sebou ve výšce hlavy a ve vzdálenosti 100 cm od středu hlavy vyšetřovaného, hlava je fi - xována. Při vyšetření je použit klinický audiometr AC 40 (Interacustics, Dánsko). Reproduktor R1 je zdrojem vět, R2 je zdrojem hovorového šumu (babble noise). Vyšetření je prováděno ve dvou krocích. Nejprve je vyšetřovaný natočen k reproduktorům pravým bokem (R1 a R2 je na azimutu 90°), následně levým bokem (R1 a R2 je na azimutu 270°). Vyšetření je prováděno při různých poměrech signál/ šum (SNR –10 dB, –5 dB, 0 dB, 5 dB, 10 dB) bez sluchové pomůcky a s BB, přičemž hladina intenzity vět je 55 dB (hlasitá řeč) a mění se hladina intenzity šumu v rozmezí 45–65 dB. V každé z výše popsaných situací vyšetřovaný rozeznává 10 vět. Pouze zo pakování celé věty je hodnoceno jako správná odpověď.

Výše uvedené testy (test větné srozumitelnosti v šumu a vyšetření prostorového slyšení) byly validovány na 5 normálně slyšících probandech (práh kostního i vzdušného vedení < 20 dB).

Výsledky

Dotazník

Výsledky dotazníkového šetření byly zaznamenány v tabulce s analogovou vizuální škálou (tab. 1). Pro zjednodušení interpretace výsledků byly odpovědi v kladném spektru analogové škály (včetně nuly) rozděleny do tří kategorií: 0–1 bod, 2–3 body, 4–5 bodů. V 60 % případů bodovali respondenti v rozmezí 2–3 body (tab. 2).

Tab. 1. Grafické vyhodnocení dotazníku s analogovou vizuální škálou.
Tab. 1. Visualisation of results of the questionnaire.
Grafické vyhodnocení dotazníku s analogovou vizuální škálou.<br>
Tab. 1. Visualisation of results of the questionnaire.

Tab. 2. Rozdělení bodování do tří kategorií.
Tab. 2. Division of scoring into three categories.
Rozdělení bodování do tří kategorií.<br>
Tab. 2. Division of scoring into three categories.

Testování prostorového slyšení

V kontrolní skupině 5 normálně slyšících probandů bylo shodně dosaženo 100% úspěšnosti při přesné identifi kaci zdroje zvuku na všech azimutech. S Bonebridge byla u vyšetřovaných pacientů při tolerované odchylce 45° úspěšnost lokalizace zdroje zvuku v rozsahu 0° až 360° v horizontální rovině 75–100 % (liší se na jednotlivých azimutech), zatímco bez sluchové pomůcky byla schopnost lokalizace zdroje zvuku významně alterována – vyšetřovaní s SSD byli schopni správně identifi kovat zdroj zvuku pouze v omezené části prostoru odpovídající straně normálně slyšícího ucha (grafy 1–3). Kompletní výsledky byly zaznamenány do tabulky (tab. 3).

Graf 1. Grafické znázornění úspěšnosti identifikace zdroje zvuku v horizontální rovině při tolerované odchylce 45° (pacient P1 – levé ucho neslyšící).
Graph 1. Visualisation of the percentage sound localisation success rate in the horizontal plane with a tolerated deviation of 45° (patient P1 – left-sided deafness).
Grafické znázornění úspěšnosti
identifikace zdroje zvuku v horizontální
rovině při tolerované odchylce
45° (pacient P1 – levé ucho
neslyšící).<br>
Graph 1. Visualisation of the percentage
sound localisation success rate in
the horizontal plane with a tolerated
deviation of 45° (patient P1 – left-sided
deafness).

Graf 2. Grafické znázornění úspěšnosti identifikace zdroje zvuku v horizontální rovině při tolerované odchylce 45° (pacient 2 – pravé ucho neslyšící).
Graph 2. Visualisation of the percentage sound localisation success rate in the horizontal plane with a tolerated deviation of 45° (patient P1 – right-sided deafness).
Grafické znázornění úspěšnosti
identifikace zdroje zvuku v horizontální
rovině při tolerované odchylce
45° (pacient 2 – pravé ucho
neslyšící).<br>
Graph 2. Visualisation of the percentage
sound localisation success rate in
the horizontal plane with a tolerated
deviation of 45° (patient P1 –
right-sided deafness).

Graf 3. Grafické znázornění úspěšnosti identifikace zdroje zvuku v horizontální rovině při tolerované odchylce 45° (pacient P3 – levé ucho neslyšící).
Graph 3. Visualisation of the percentage sound localisation success rate in the horizontal plane with a tolerated deviation of 45° (patient P1 – left-sided deafness).
Grafické znázornění úspěšnosti
identifikace zdroje zvuku v horizontální
rovině při tolerované odchylce
45° (pacient P3 – levé ucho
neslyšící).<br>
Graph 3. Visualisation of the percentage
sound localisation success rate in
the horizontal plane with a tolerated
deviation of 45° (patient P1 – left-sided
deafness).

Tab. 3. Vyhodnocení úspěšnosti identifikace zdroje zvuku u jednotlivých pacientů (P1, P2, P3). Byla hodnocena schopnost určit zdroj zvuku (označit reproduktor na azimutech 0° až 360°) přesně a s odchylkou 45°. Srovnání výsledků bez sluchové pomůcky a s Bonebridge.
Tab. 3. Visualisation of the percantage sound localisation success rate in individual patients (P1, P2, P3). The ability to determine the sound source (speaker on azimuths 0° to 360°) accurately and with a deviation of 45° was evaluated. Comparison of results without hearing aid and with Bonebridge.
Vyhodnocení úspěšnosti identifikace zdroje zvuku u jednotlivých pacientů (P1, P2, P3). Byla hodnocena
schopnost určit zdroj zvuku (označit reproduktor na azimutech 0° až 360°) přesně a s odchylkou 45°. Srovnání výsledků
bez sluchové pomůcky a s Bonebridge.<br>
Tab. 3. Visualisation of the percantage sound localisation success rate in individual patients (P1, P2, P3). The ability to
determine the sound source (speaker on azimuths 0° to 360°) accurately and with a deviation of 45° was evaluated.
Comparison of results without hearing aid and with Bonebridge.

Test větné srozumitelnosti v hovorovém šumu

V referenční skupině 5 normálně slyšících probandů (práh kostního i vzdušného vedení < 20 dB) bylo vpravo i vlevo dosaženo 100% srozumitelnosti při SNR –10 dB. Zisk srozumitelnosti s BB byl při SNR –5 dB SPL 30 % u pacienta 1, 40 % u pacienta 2, 100 % u pacienta 3 a při SNR –10 dB SPL bylo dosaženo zlepšení srozumitelnosti pouze u pacienta 3, a to o 40 % (tab. 4, graf 3).

Tab. 4. Vyhodnocení porozumění větám v hovorovém šum u jednotlivých pacientů (P1, P2, P3). Srovnání výsledků bez sluchové pomůcky a s Bonebridge. Zdroj zvuku přichází ze strany hluchého ucha.
Tab. 4. Evaluation of sentence comprehension in speech noise in individual patients (P1, P2, P3). Comparison of results without hearing aid and with Bonebridge. The sound comes from the deaf ear side.
Vyhodnocení porozumění větám v hovorovém šum u jednotlivých pacientů (P1, P2, P3). Srovnání výsledků
bez sluchové pomůcky a s Bonebridge. Zdroj zvuku přichází ze strany hluchého ucha.<br>
Tab. 4. Evaluation of sentence comprehension in speech noise in individual patients (P1, P2, P3). Comparison of results
without hearing aid and with Bonebridge. The sound comes from the deaf ear side.

Graf 4. Grafické znázornění srozumitelnosti větám (55 dB SPL) v hovorovém šumu při různých hodnotách SNR u pacientů P1, P2, P3.
Graph 4. Graphical presentation of sentence intelligibility (55 dB SPL) in speech noise at different SNR values in patients P1, P2, P3.
Grafické znázornění srozumitelnosti větám (55 dB SPL) v hovorovém šumu při různých hodnotách SNR
u pacientů P1, P2, P3.<br>
Graph 4. Graphical presentation of sentence intelligibility (55 dB SPL) in speech noise at different SNR values in patients P1,
P2, P3.

Interpretace výsledků a diskuze

Bonebridge jako aktivní systém pro přímé kostní vedení je považován za efektivní a uživatelsky komfortní BAHD [22, 32]. Podobně jako u systému BAHA Attract není po zhojení porušena celistvost kůže, a odpadají tak komplikace v podobě zánětů měkkých tkání, jako je tomu u perkutánních systémů (BAHA Connect, Ponto) [33]. V této práci je Bonebridge prezentován jako možné řešení jednostranné hluchoty a jsou zde analyzovány první zkušenosti v rehabilitaci SSD tímto systémem. Subjektivní hodnocení formou dotazníku ukazuje, že všichni tři pacienti vnímají ve většině poslechových situací BB jako přínosný, tedy hodnotili, že je pro ně poslech s BB jednodušší. Podobných výsledků bylo dosaženo i ve studii s 23 uživateli BAHA [7].

Výrazně snížená schopnost prostorového slyšení je u pacientů s SSD jedním z charakteristických hendikepů. Studie zabývající se prostorovým slyšením neprokazují zlepšení schopnosti diskriminace zdroje zvuku při použití BAHA [23, 34]. Bonebridge by neměl být výjimkou, neboť mechanizmus, jakým se v rámci korekce jednostranné hluchoty uplatňuje, je srovnatelný s jinými typy BAHD. Existuje množství testů pro vyšetření prostorového slyšení, které jsou používány převážně experimentálně a tyto testy jsou zpravidla náročné na hardwarové i softwarové vybavení [35–37]. Pro klinickou praxi nejsou stanoveny standardy, jak prostorové slyšení vyšetřovat. Pro účely této práce byla metodika vyšetření prostorového slyšení navržena tak, aby i bez složitého vybavení bylo možné ověřit, zda bude schopnost určení azimutu zdroje zvuku u pacientů s SSD při použití BB nějak ovlivněna. Výsledky vyšetření překvapivě ukázaly výrazně lepší schopnost určení azimutu zdroje zvuku při použití BB ve srovnání s vyšetřením bez sluchové pomůcky. Na základě těchto výsledků by se dalo předpokládat, že korekce SSD pomocí BB umožňuje zlepšení prostorového slyšení. Výsledky je však třeba vnímat v kontextu subjektivního vnímání pacientů (dotazník) a s ohledem na experimentální charakter vyšetřovací metody. V rámci dotazníkového šetření byla schopnost lokalizovat zdroj zvuku s BB hodnocena pouze v jednom případě (pacient 3) 4 body, zatímco pacienti 1 a 2 hodnotili pouze 1 a 0 body. Na základě experimentálního testování tří pacientů není zatím možné jednoznačně prokázat zlepšení prostorového slyšení u SSD při použití Bonebridge a použitou metodiku by bylo vhodné ověřit na větším počtu probandů.

Vyšetření větné srozumitelnosti v hovorovém šumu potvrzuje zlepšení srozumitelnosti především při negativních hodnotách poměru signálu a šumu. Největší rozdíly ve zlepšení srozumitelnosti byly zaznamenány při SNR –5 dB podobně, jak prezentují Bouček et al. [7]. Ačkoliv metodika není totožná, je možné ve shodě s jinými studiemi konstatovat, že s BB dochází ke zlepšení porozumění v šumovém prostředí [32, 38].

Kochleární implantace nebyla do 23. 10. 2019 u pacientů s SSD hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Nedávná změna indikačních kritérií respektuje moderní přístup v léčbě SSD a je jednoznačně krokem správným směrem. Stále však existují specifické skupiny pacientů, u nichž kochleární implantát není možné použít. Jak bylo uvedeno v úvodu, jedná se o případy, kdy je porušen sluchový nerv nebo je obliterována kochlea. Diskutovaným faktorem je také délka trvání sluchové vady. Implantabilní systémy využívající kostní vedení a CROS sluchadla tak představují stále aktuální způsob korekce sluchu u vybraných pacientů s SSD.

Závěr

Pomocí Bonebridge není možné u pacientů s SSD plně nahradit binaurální slyšení. Při korekci SSD pomocí implantabilních systémů pro kostní vedení hovoříme o tzv. slyšení pseudobinaurálním. Podobně jako jiné BAHD přináší Bonebridge u pacientů s jednostrannou hluchotou benefi t v řadě poslechových situací, což bylo dokázáno pomocí dotazníkového šetření. Pomocí experimentálních audiologických testů byl zjištěn přínos Bonebridge pro rozumění větám v akustickém šumu u pacientů s SSD. Zlepšení schopnosti lokalizace zdroje zvuku bylo překvapivým výsledkem a jeho validace by vyžadovala větší počet probandů. Především kvůli velmi dobrému uživatelskému komfortu a minimálnímu výskytu komplikací je Bonebridge na naší klinice preferovaným typem BAHD pro léčbu SSD.

Poděkování

Děkuji panu Ing. Dušanovi Urbánkovi za technickou podporu a panu prim. MU Dr. Radanu Havlíkovi, Ph.D., a panu doc. MU Dr. Janu Boučkovi, Ph.D., za možnost konzultace.

Prohlášení o střetu zájmů

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.

Přijato k recenzi: 24. 5. 2020

Přijato do tisku: 15. 9. 2020

MUDr. Miroslav Veselý

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku

LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Pekařská 664/ 53

656 91 Brno

miroslav.vesely@fnusa.cz


Zdroje

1. Dršata J, Havlík R, Chrobok V. Foniatrie – sluch. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš; 2015.

2. Indikační kritéria pro implantovatelné sluchové pomůcky 2020. Schváleno VZP ČR, SZP ČR a ČSORLCHHK ČSL JEP 23. 10. 2019. [online]. Dostupné z: www.otorinolaryngologie.cz/ dokumenty/ indikacni_kriteria-CI.pdf.

3. Dirks DD, Wilson R. Binaural hearing in sound field. Binaural hearing and amplifi cation. 1980; 2: 105–120.

4. Havlík R. Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta 2010.

5. Havlík R. Oboustranná korekce sluchové vady sluchadly. Příručky pro praxi vydané ČSORLCHHK ČLS JEP. 2017 [online]. Dostupné z: www.otorinolaryngologie.cz/ dokumenty/ PPP_ sluchadla.pdf.

6. Lucas L, Katiri R, Kitterick PT. The psychological and social consequences of single-sided deafness in adulthood. Int J Audiol 2018; 57(1): 21–30. Doi: 10.1080/ 14992027.2017.1398420.

7. Bouček J, Vokřál J, Černý L et al. Baha jako možné řešení jednostranné hluchoty. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(3): 324–330.

8. Usami SI, Kitoh R, Moteki H et al. Etiology of single-sided deafness and asymmetrical hearing loss. Acta Otolaryngol 2017; 137(suppl. 565): S2–S7. Doi: 10.1080/ 00016489.2017.1300321.

9. Conlin AE, Parnes LS. Treatment of sudden sensorineural hearing loss: I. A systematic review. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2007; 133(6): 573–581. Doi: 10.1001/ archotol.133.6. 573.

10. Hong SM, Ko YG, Park CH et al. Analysis of hearing improvement in patients with severe to profound sudden sensorineural hearing loss according to the level of pure tone hearing threshold. Eur Arch Otorhinolaryngol 2012; 269(9): 2057–2060. Doi: 10.1007/ s00405-011-1864-8.

11. Jo SY, Lee S, Eom TH et al. Outcomes of severe to profound idiopathic sudden sensorineural hearing loss. Clin Exp Otorhinolaryngol 2015; 8(3): 206–210. Doi: 10.3342/ ceo.2015.8.3.206.

12. Ryu NG, Moon IJ, Byun H et al. Clinical effectiveness of wireless CROS (contralateral routing of off side signals) hearing aids. Eur Arch Otorhinolaryngol 2015; 272(9): 2213–2219. Doi: 10.1007/ s00405-014-3133-0.

13. Finbow J, Bance M, Aiken S et al. A Comparison between wireless CROS and bone-anchored hearing devices for single-sided deafness: a pilot study. Otol Neurotol 2015; 36(5): 819–825. Doi: 10.1097/ MAO.0000000000000762.

14. Hol MK, Kunst SJ, Snik AF et al. Bone-anchored hearing aids in patients with acquired and congenital unilateral inner ear deafness (Baha CROS): clinical evaluation of 56 cases. Ann Otol Rhinol Laryngol 2010; 119(7): 447–454. Doi: 10.1177/ 000348941011900704.

15. Schroder SA, Ravn T, Bonding P. BAHA in single-sided deafness: patient compliance and subjective benefi t. Otol Neurotol 2010; 31(3): 404-408. Doi: 10.1097/ MAO.0b013e3181d27cc0.

16. Wazen JJ, Van Ess MJ, Alameda J et al. The Baha system in patients with single-sided deafness and contralateral hearing loss. Otolaryngol Head Neck Surg 2010; 142(4): 554–559. Doi: 10.1016/ j.otohns.2009.12.047.

17. Vaneecloo FM, Ruzza I, Hanson JN et al. The monaural pseudo-stereophonic hearing aid (BAHA) in unilateral total deafness: a study of 29 patients. Rev Laryngol Otol Rhinol (Bord) 2001; 122(5): 343–350.

18. Reinfeldt S, Hakansson B, Taghavi H et al. New developments in bone-conduction hearing implants: a review. Med Devices (Auckl) 2015; 8: 79–93. Doi: 10.2147/ MDER.S39691.

19. Da Silva VAR, Guimarães AC, Castilho AM et al. Bonebridge a new alternative of hearing rehabilitation for patients with single sided deafness or with conductive or mixed hearing loss. Austin J Otolaryngol 2015; 2(3): 1032.

20. Gál B, Talach T, Veselý M et al. Bonebridge – nový aktivní implantabilní systém pro přímé kostní vedení. Otorinolaryngol Foniatr 2018; 67(2): 50–55.

21. Miller ME. Osseointegrated auditory devices: Bonebridge. Otolaryngol Clin North Am 2019; 52(2): 265–272. Doi: 10.1016/ j.otc.2018.11.006.

22. Riss D, Arnoldner C, Baumgartner WD et al. Indication criteria and outcomes with the Bonebridge transcutaneous bone-conduction implant. Laryngoscope 2014; 124(12): 2802–2806. Doi: 10.1002/ lary.24832.

23. Battista RA, Mullins K, Wiet RM et al. Sound localization in unilateral deafness with the Baha or TransEar device. JAMA Otolaryn gol Head Neck Surg 2013; 139(1): 64–70. Doi: 10.1001/ jamaoto.2013.1101.

24. Bernstein JG, Goupell MJ, Schuchman GI et al. Having two ears facilitates the perceptual separation of concurrent talkers for bilateral and single-sided deaf cochlear implantees. Ear Hear 2016; 37(3): 289–302. Doi: 10.1097/ AUD.0000000000000284.

25. Friedmann DR, Ahmed OH, McMenomey SO et al. Single-sided deafness cochlear implantation: candidacy, evaluation, and outcomes in children and adults. Otol Neurotol 2016; 37(2): e154–160. Doi: 10.1097/ MAO.0000000000000 951.

26. Sprinzl GM, Wolf-Magele A. The Bonebridge Bone Conduction Hearing Implant: indication criteria, surgery and a systematic review of the literature. Clin Otolaryngol 2016; 41(2): 131–143. Doi: 10.1111/ coa.12484.

27. Kompis M, Pfi ff ner F, Krebs M et al. Factors infl uencing the decision for Baha in unilateral deafness: the Bern benefi t in single-sided deafness questionnaire. Adv Otorhinolaryngol 2011; 71: 103–111. Doi: 10.1159/ 000323591.

28. Keintzel T, Rasse T, Moser T et al. Comparison of audiological results in patients with SSD treated with Cochleaimplant versus Bone Bridge, 14th International Conference on Cochlear Implants and Other Implantable Technologies, Toronto 2016. Dostupné z: https:/ / cdn. ymaws.com/ www.acialliance.org/ resource/ resmgr/ CI2016_Abstracts/ Keinztel.Comparison_ of_audio.pdf.

29. Dlouhá O, Vokřál J. Test větné srozumitelnosti v hovorovém šumu u osob s normálním sluchem. Otorinolaryngol Foniatr 2011; 60(3): 125–130.

30. Taylor B. Speech-in-noise tests: How and why to include them in your basic test battery. Hear J 2003; 56(1): 40,42–46. Doi: 10.1097/ 01. HJ.0000293000.76300.ff .

31. Vokral J, Dlouha O. The sentence intelligibility in diff erent types of noise regarding people with a normal hearing ability. Prague Med Rep 2009; 110(1): 60–66.

32. Schmerber S, Deguine O, Marx M et al. Safety and eff ectiveness of the Bonebridge transcutaneous active direct-drive bone-conduction hearing implant at 1-year device use. Eur Arch Otorhinolaryngol 2017; 274(4): 1835–1851. Doi: 10.1007/ s00405-016-4228-6.

33. Hobson JC, Roper AJ, Andrew R et al. Complications of bone-anchored hearing aid implantation. J Laryngol Otol 2010; 124(2): 132– 136. Doi: 10.1017/ S0022215109991708.

34. Saroul N, Akkari M, Pavier Y et al. Long- -term benefit and sound localization in patients with single-sided deafness rehabilitated with an osseointegrated bone-conduction device. Otol Neurotol 2013; 34(1): 111–114. Doi: 10.1097/ MAO.0b013e31827a2020.

35. Almeida OP, Ford AH, Hankey GJ et al. Hearing loss and incident psychosis in later life: The Health in Men Study (HIMS). Int J Geriatr Psychiatry 2019; 34(3): 408–414. Doi: 10.1002/ gps.5028.

36. Boucek J, Vokral J, Cerny L et al. Baha implant as a hearing solution for single-sided deafness after retrosigmoid approach for the vestibular schwannoma: audiological results. Eur Arch Otorhinolaryngol 2017; 274(1): 133–141. Doi: 10.1007/ s00405-016-4261-5.

37. Vogt K, Frenzel H, Ausili SA et al. Improved directional hearing of children with congenital unilateral conductive hearing loss implanted with an active bone-conduction implant or an active middle ear implant. Hear Res 2018; 370: 238–247. Doi: 10.1016/ j.heares.2018.08.006.

38. Laske RD, Roosli C, Pfi ff ner F et al. Functional results and subjective benefi t of a transcutaneous bone conduction device in patients with single-sided deafness. Otol Neurotol 2015; 36(7): 1151–1156. Doi: 10.1097/ MAO.0000 000000000791.

Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#