Česká verze dotazníku Hearing Handicap Inventory for Adults

Czech Vision of the Hearing Handicap Inventory for Adults Questinnaire

Hearing impairment is a frequent cause of visits to audiologist outpatient office. A careful anamnesis and detailed otology and audiology examination form the basis for establishment of diagnosis. Specific questions uncover circumstances causing most significant inconveniences. The series of questions is not identical in all cases and it is therefore impossible to quantify precisely the degree of patient’s problems and to compare the replies in individual patients suffering from hearing loss. The kind of shortage is assisted by the standardized questionnaire tool. The Hearing Handicap Inventory for Adults questionnaire was created by Newman, Weinstein a Jacobson in order to quantify the hearing problems of the patient in emotional and social (situation) area of the individual life. The translation into the Czech language enables the application of a questionnaire tool suitable for supplementing anamnesis, physical and audiometric examination in patients with hearing deficiency. The questionnaire can be useful for increasing the level of the nursing and social care on the patients with hearing impairment. The document was translated by three specialists from the area of otorhinolaryngology and audiology with the assistance of a professional translator and native English speaker.

Keywords:
Questionnaire for problems with hearing impairment for adults, hearing disorders, nursing care, HHIA

Autoři: V. Blanař ¹ ; Jan Mejzlík ^1,2 ; A. Pellant ^1,2; I. Bártová ²; P. Krčmář ³; M. Lovas ³
Působiště autorů: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice ¹; Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Pardubická krajská nemocnice ²; Jazykové centrum Univerzity Pardubice ³
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 63, 2014, No. 1, pp. 50-56.
Kategorie: Přehledové články

Souhrn

Nedoslýchavost je jedna z častých příčin návštěvy ambulance ušního lékaře. Pečlivá anamnéza a důsledné otologické a audiologické vyšetření tvoří základ pro stanovení diagnózy. Cílené dotazy odkryjí, za jakých okolností nemocnému jeho onemocnění působí největší obtíže. Soubor těchto dotazů však není vždy stejný, a proto není možné přesně kvantifikovat míru problémů pacienta a porovnat odpovědi u jednotlivých nedoslýchavých. Zmíněný nedostatek pomáhá odstranit standardizovaný dotazníkový nástroj. Dotazník Hearing Handicap Inventory for Adults (Dotazník problémů se sluchem pro dospělé) byl vyvinut Newmanem, Weinsteinovou a Jacobsonem za účelem možnosti kvantifikace sluchových obtíží pacienta v emoční a sociální (situační) oblasti jeho života. Překladem do českého jazyka můžeme získat dotazovací nástroj vhodný k doplnění anamnézy, fyzikálního a audiometrického vyšetření u nedoslýchavých pacientů. Dotazník je vhodné použít pro zvýšení úrovně ošetřovatelské a sociální péče o nedoslýchavé. Překlad byl proveden třemi odborníky z oboru otorinolaryngologie a audiologie za přispění profesionálního překladatele a rodilého mluvčího anglického jazyka.

Klíčová slova:
Dotazník problémů se sluchem pro dospělé, poruchy sluchu, ošetřovatelská péče, HHIA

ÚVOD

Sluch je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů, který zajišťuje nemocnému akustické podněty z okolí, pomáhá při prostorové orientaci doprovodnými sluchovými vjemy a je součástí některých obranných reflexů.

Audiologické metody používané k vyšetření sluchu rozdělujeme na subjektivní a objektivní. Metody subjektivní jsou charakteristické tím, že k vyšetření potřebujeme spolupráci pacienta (2, 3). Mezi subjektivní metody jsou zařazovány sluchové zkoušky hlasitou řečí a šepotem, zkouška ladičkami, prahová tónová audiometrie, nadprahové audiometrické metody, Békésyho audiometrie a slovní audiometrie. K objektivním metodám řadíme elektrofyziologické vyšetřovací metody a impedanční audiometrii (4).

Z výsledků jednotlivých vyšetření může zkušený audiolog či audiologická sestra usuzovat na závažnost dopadu nedoslýchavosti v oblasti komunikace a sociálního života pacienta. Běžně užívané vyšetřovací metody v audiologii se však k souvislostem se sociálními vztahy a prožíváním překážek v mezilidské komunikaci přímo nevyjadřují. Pro život nedoslýchavých je důležité, jak vnímají sami sebe a jak jsou schopni plnit své životní role.

Značným přínosem pro hodnocení sluchových ztrát u percepční nedoslýchavosti je Fowlerova klasifikace. Hodnocení procentuálních ztrát sluchu dle Fowlera rozlišuje významnost ztráty sluchu na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz dle prahové tónové audiometrie. Výsledná ztráta sluchu velmi dobře odpovídá významnosti jednotlivých frekvencí a hlasitosti. Podle Kasla (5) je možné pomocí tohoto nástroje racionálně usuzovat na závažnost komunikačních obtíží. Autor také rozděluje nedoslýchavé do tří skupin, a to podle závažnosti sluchových ztrát. 1. skupina má úroveň sluchových ztrát dle Fowlera do 25 %, kdy nemocní nemají žádné komunikační obtíže. 2. skupina se musí pro rozumění řeči za zhoršených akustických podmínek v okolí mnohem více soustředit a má ztrátu od 25 % do 45 %. 3. skupinu tvoří nemocní, kteří v ruchu vůbec nerozumí a mají ztráty nad 45 %. Fowlerovo hodnocení sluchových ztrát se využívá především v posudkové činnosti (5, 6).

Ve všech těchto skupinách je však určitý prostor pro vliv osobnostních charakteristik a životních zkušeností každého jedince. Někteří lidé mají širší slovní zásobu, jsou schopni lépe odezírat, dobře si domýšlí význam řečeného, dokáží se více soustředit a díky tomu lépe kompenzují svou sluchovou ztrátu a do určité hladiny intenzity zvuku nemusí mít vždy komunikační obtíže. Podle Newmana a spol. (10) je vhodné hlouběji zhodnotit dopad nedoslýchavosti na komunikační schopnost konkrétního člověka v jeho každodenním životě. Míru závažnosti sluchové poruchy, kterou hodnotí člověk sám na sobě, ovlivňují ještě další skutečnosti. Každý člověk využívá svůj sluch jinou mírou, a proto vnímá závažnost svých komunikačních problémů jako různě významnou. Například člověk, který při své profesi musí hovořit cizími jazyky, bude vnímat svou poruchu sluchu významněji, protože rozeznání slov cizího jazyka vyžaduje mnohem větší soustředění a větší námahu (7).

Právě proto, že každý člověk může mít různou schopnost kompenzace poruchy sluchu a každý přikládá svému sluchu jinou důležitost, se autoři tohoto článku rozhodli najít, přeložit a upravit vhodný dotazovací nástroj pro čistě subjektivní hodnocení významnosti sluchové poruchy.

DOTAZNÍK HHIA

Datazník Hearing Handicap Inventory for Adults (HHIA) byl vyvinut Newmanem, Weinsteinovou a Jacobsonem. Byl publikován v roce 1990 a konstrukčně vychází z dotazníku Hearing Handicap Inventory for Elderly. Dotazník zkoumá sociální (v některé literatuře situační) a emoční problémy spojené s nedoslýchavostí respondentů. HHIA se skládá ze 13 otázek zaměřených na emoční a 12 otázek zaměřených na sociální (situační) oblast života dotazovaných. Dotazník je zaměřen na dospělé od 18 do 65 let. Respondenti mají možnost odpovědi ano, občas a ne na každou otázku. Při vyhodnocení se k odpovědi „ano“ přiřazují 4 body, k odpovědi „občas“ 2 body a k odpovědi „ne“ 0 bodů. Body se dále sčítají v oblasti emoční, sociální a také celkový bodový součet. Čím vyšší součet bodů respondent získá, tím jsou jeho potíže se sluchem větší (10, 11). V dnešní době je tento dotazník používán na některých pracovištích v USA, v Itálii a v Brazílii (1, 9).

CÍLE PRÁCE

Cílem je přeložit dotazník Hearing Handicap Inventory for Adults do českého jazyka a vytvořit lingvisticky ověřenou verzi dotazníku vhodnou pro použití v českých podmínkách. Dále je možné dotazník nabídnout k použití odborné veřejnosti.

METODIKA PŘEKLADU

Překlad probíhal ve třech etapách. Požadavky na překlad byly stanoveny takto:

Srozumitelnost pro všechny věkové kategorie od 18 do 65 let.
Srozumitelné a jasné dotazy pro respondenty různého vzdělání.
Jednoduchost a nenáročnost vyplnění.
Jednotný význam dotazů při srovnání s originálním dotazníkem.
Naprostá jednoznačnost dotazů.

V první fázi byl originál dotazníku přeložen do českého jazyka třemi odborníky z oblasti otorinolaryngologie nebo audiologie. Tyto tři verze překladu byly dále zhodnoceny odborníkem z oboru lingvistiky a translatologie (spoluautor článku). Lingvista vytvořil na podkladech těchto tří překladů jednu verzi v českém jazyku, která byla dále konzultována s původními překladateli. Text byl revidován a upraven, aby bylo dosaženo co největší shody s originálním dotazníkem a současně byla zachována maximální srozumitelnost. Dalším krokem bylo předání sjednocené české verze rodilému mluvčímu z USA, který vyhotovil zpětný překlad do anglického jazyka bez předchozí znalosti originálu. Následně byl zpětný překlad porovnán s originálem a naposled upraven do finální verze.

VÝSLEDEK PŘEKLADU

V původních třech překladech nebyla nalezena ani u jednoho dotazu naprostá shoda. Jednotlivé verze se navzájem lišily především v použitých synonymech, což vyplývá z různé aktivní slovní zásoby jednotlivých překladatelů. Po významové stránce byly překlady téměř shodné. Lingvista při tvorbě jednotné verze využil původních překladů a upravil 20 z 25 dotazů především po stylistické a významové stránce. Dále využil českých a anglických výkladových slovníků pro dosažení maximální významové shody při porovnání s originálem. Společnou diskusí a konečnou revizí bylo ještě 5 otázek upraveno.

Po překladu rodilého mluvčího byly mezi originální a novou anglickou verzí shledány rozdíly v užívání jednotného a množného čísla, v užívání ženského a mužského rodu, v některých stylistických ohledech a v použití slov, která byla ve vztahu k původnímu textu synonyma. Pouze ve dvou případech byla nalezena skutečná neshoda ve významu. Z toho v jednom případu byla odstraněna a ve druhém případu bylo nutno ji nevyhnutelně ponechat, aby byl dotaz pochopitelný pro všechny respondenty. Anglický originál a finální česká verze jsou uvedeny v příloze 1 a 2.

DISKUSE

Jak již bylo uvedeno v některých jiných publikacích, které se zabývaly překladem dotazovacích nástrojů z oblasti zdravotnictví, překlady cizojazyčných dotazníků nejsou jednoduchou záležitostí (12). Při provádění podobných překladů je nevyhnutelné využití služeb profesionálního překladatele a samozřejmě také odborníků z daného oboru, kteří dohlédnou na správnost po odborné stránce. Zpětný překlad do anglického jazyka byl shledán přínosným zejména pro ověření správnosti českého překladu. Domníváme se, že většina nesrovnalostí v jednotlivých dotazech v průběhu překladu byla způsobena především rozdílnou aktivní slovní zásobou překladatelů. V případě zpětného překladu rodilým mluvčím připadají rozdíly výrazů v podobě synonym na vrub odstupu času od vytvoření dotazníku před více než dvaceti lety a nynější podobou angličtiny v USA.

ZKRÁCENÁ VERZE HHIA-S

Pro délku dotazníku bývá některými odborníky preferována zkrácená, screeningová verze HHIA-S. Tento zkrácený dotazník obsahuje celkem 10 položek, z nichž 5 otázek zahrnuje oblast emoční a 5 otázek oblast sociální. Vyhodnocení je obdobné jako u plné nezkrácené formy dotazníku (11). Otázky, které jsou zahrnuty ve zkrácené verzi dotazníku, jsou označeny hvězdičkou v příloze 2.

MOŽNOSTI VYUŽITÍ DOTAZNÍKU V PRAXI

Využití dotazníku Hearing Handicap Inventory for Adults je poměrně variabilní. Základním prvkem je možnost kvantifikace sluchových obtíží pacienta v emoční a sociální oblasti jeho života. Mimo vědecké účely lze dotazník využít pro komplexní diagnostiku sluchových poruch. Je přijatelným základem pro hodnocení sociálních hendikepů. Získané výsledky jednotlivých dotazníků mohou v kombinaci s audiometrickým a fyzikálním vyšetřením podpořit rozhodnutí lékaře o přidělení kompenzačních pomůcek nedoslýchavým. Dále je možné ho využít za účelem ověření přínosu sluchadla či dalších kompenzačních pomůcek konkrétním pacientům. Jeho zkrácená verze nachází využití pro screeningové vyšetření, na základě kterého může dojít k časnějšímu záchytu a kompenzaci presby-akuze. Díky časnému záchytu a identifikaci sluchových problémů má nedoslýchavý šanci začít časněji se sluchovou a sociální rehabilitací. Dotazník je poměrně nenáročný na vyplnění a představuje vhodné rozšíření toho, co může v léčbě a dispenzarizaci nemocných nabídnout všeobecná sestra (8). Po poučení audiologickou či všeobecnou sestrou je pacient schopen ho vyplnit sám.

ZÁVĚR

Dotazník problémů se sluchem pro dospělé byl přeložen z originálu Hearing Handicap Inventory for Adults. Dnes nachází využití především na některých pracovištích v USA, v Itálii a v Brazílii. Překladem byly položeny základy pro využití také v České republice. V plánu je validace dotazníku pro českou populaci. Než budou získána další data, nabízíme dotazník pro využití odborné veřejnosti.

Poděkování:

Projekt byl podpořen grantem interní grantové agentury Univerzity Pardubice SGFZS03/2013.

Adresa ke korespondenci:

Mgr. Vít Blanař

Univerzita Pardubice

Fakulta zdravotnických studií

Průmyslová 395

532 10 Pardubice

e-mail: vit.blanar@upce.cz

Zdroje

1. Aiello, C. P., Lima, I. I., Ferrari, D. V.: Validity and reliability of the hearing handicap inventory for adults. Brazilian Journal of Otorhinolaryngology, 2011, č. 77, s. 432-438, ISSN 1808-8694.

2. Hahn, A. a kol.: Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. 1. vyd., Praha, Grada, 2007, 392 s., ISBN 978-802-4705-293.

3. Hložek, Z.: Základy audiologie. 1. vyd., Olomouc, Univerzita Palackého, 1995, 49 s., ISBN 80-706-7498-9.

4. Kabátová, Z., Profant, M.: Audiológia. 1. vyd., Praha, Grada, 2012, 360 s., ISBN 978-802-4741-734.

5. Kasl, Z., Pešta, J., Slípka, J.: Výpovědní hodnota Fowlerova oceňování sluchového prahu. Otorinolaryngologie a Foniatrie: časopis České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, roč. 52, 2003, č. 3, s. 126-129.

6. Lejska, M.: Základy praktické audiologie a audiometrie. Brno, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994, 171 s., ISBN 80-701-3178-0.

7. Lejska, M.: Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno, Paido - edice pedagogické literatury, 2003, 156 s., ISBN 80-731-5038-7.

8. Mejzlík, J.: Ošetřovatelská péče a pozorování nemocných po ušních operacích. Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia, roč. 10, 2012, č. 1, s. 4-6, ISSN 1336-183X.

9. Mozani, D., Genovese, E., Palma, S., Rovatti, V., Borgonzo-ni, M., Martini, A.: Measuring the psychosocial consequences of hearing loss in a working adult population: focus on validity and reliability of the Italian translation of the Hearing Handicap Inventory. Acta Otorhinolaryngol Italica, roč. 27, 2007, č. 4, s. 186-191.

10. Newman, C. W., Weinstein, B. E., Jacobson, G. P.: The Hearing Handicap Inventory for Adults: Psychometric adequacy and audiometric correlates. Ear and Hearing, roč. 11, 1990, č. 6, s. 430-433.

11. Newman, C. W., Weinstein, B. E., Jacobson, G. P.,Hug, G. A.: Test-Retest Reliability of Hearing Handicap Inventory for Adults. Ear and Hearing, roč. 12, 1991, č. 5, s. 355-357.

12. Švec, J. G., Lejska, M., Frostová, J., Zábrodský, M., Drša-ta, J., Král, P.: Česká verze dotazníku Voice Handicap Index pro kvantitativní hodnocení hlasových potíží vnímaných pacientem. Otorinolaryngologie a foniatrie: časopis České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, roč. 58, 2009, č. 3, s. 132-139.