Sesterská sekce (NLP)

NLP 1

VÝZNAM EDUKACE V ČASNÉ POOPERAČNÍ PÉČI U PACIENTŮ PO OPERACÍCH PRO OBSTRUKČNÍ SPÁNKOVÝ APNOICKÝ SYNDROM

Z. Benediktová¹, V. Pavelec^1,2, I. Polasková¹

¹Klinika LENTE, ORL, Plzeň; ²Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni

V posledních letech je velká pozornost věnována problematice poruch dýchání ve spánku v ordinacích mnoha oborů. To vedlo k významnému rozvoji diagnostiky a následné chirurgické léčbě těchto poruch. Chirurgická léčba chrápání a obstrukčního syndromu spánkové apnoe zahrnuje celou řadu chirurgických operačních výkonů. Zvláštní postavení ve spektru operací zaujímají výkony v oblasti hltanu a hrtanu. U pacientů postupujících takové výkony je nutná specializovaná pooperační ošetřovatelská péče a edukace.

Sdělení prezentuje význam edukace jako podstatnou součást v časné pooperační péči u těchto pacientů, předkládá edukační proces jako součást kvalifikované ošetřovatelské péče, která pomáhá minimalizovat pooperační komplikace u těchto pacientů.

Klíčová slova: chrápání, obstrukční syndrom spánkové apnoe, edukace, edukační proces, ambulantní chirurgie, denní chirurgie

NLP 2

POUŽÍVÁNÍ OCHRANNÝCH POMŮCEK U PRACOVNÍKŮ V RIZIKU HLUKU

V. Blanař¹, J. Mejzlík^1,2, V. Dočkalová¹

¹Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice, Pardubice; ²Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Praha

Cíl: Cílem příspěvku je poukázat na problematiku používání ochranných prostředků pro ochranu sluchu u pracovníků v riziku hluku.

Úvod: Jedním ze základních ochranných opatření ke zmírnění působení hluku na sluchový aparát je kromě organizačních kroků a snižování hlučnosti strojů v první řadě správné používání osobních ochranných pomůcek. Podle Nařízení vlády č. 272/2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací platí, že při překročení ekvivalentní hladiny hluku za osmihodinovou pracovní směnu 85 dB L_{Aeq, 8h} musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům ochranné prostředky a je povinen zajistit, aby je zaměstnanci používali.

Metodika: V rámci průzkumu byl pracovníkům z hluku v průběhu dispenzárních prohlídek na klinice otorinolaryngologie měřen sluchový práh pomocí prahové tónové audiometrie a všichni vyplňovali dotazník zaměřený na používání ochranných pomůcek. Dotazník dále obsahoval doplňující informace o zaměstnání a o přidružených faktorech, které mohou ovlivnit vývoj nedoslýchavosti. Všichni pracovali v hluku nejméně 3 roky a neměli žádné předchozí poruchy sluchu jiného původu.

Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 64 probandů v průměrném věku 53,84 let. V souboru bylo 23 probandů s normálním sluchem dle metodiky hodnocení sluchových ztrát WHO, 19 probandů s lehkou, 18 se středně těžkou, 2 s těžkou a 2 s velmi těžkou nedoslýchavostí.

Závěr: Část pacientů v souboru mělo normální sluch nebo lehkou nedoslýchavost přesto, že pracovali v hluku 10 i více let. Závažnost sluchové poruchy je ovlivňována mimo délky v práce v hluku nebo používáním ochranných pomůcek i řadou dalších okolností.

Příspěvek byl podpořen projektem Interní grantové agentury Univerzity Pardubice SGS_2016_006 – Hodnocení zdravotního stavu pacientů v otorinolaryngologii.

NLP 3

VÝHODY LASEROVÝCH OPERACÍ V ORL

S. Hanzalová, I. Tomanová

ORL klinika FN Plzeň

Dynamický vývoj medicíny v posledních desetiletích přináší nové léky, nové metody diagnostiky a léčby. Jedním z představitelů moderní léčby je od roku 1960 i laser.

V této přednášce bychom chtěly prezentovat výsledky studie prováděné na ORL klinice FN Plzeň. Jejím cílem bylo zjistit, zda moderní laserové metody jsou výhodnější než klasické. A to konkrétně u léčby chronické rhinopatie. Studie byla zaměřena na srovnání laserové operace nosních skořep s klasickým postupem z hlediska odborného a z pohledu pacienta.

Do výzkumu bylo zařazeno celkem 54 pacientů, kvantitativní výzkum byl prováděn za pomoci dotazníku a rozhovoru. Výsledky budou prezentovány formou grafů.

Výzkumem se jednoznačně potvrdil přínos „jednodenní laserové chirurgie“ při řešení chronické hypertrofické rýmy.

NLP 4

ELEKTRONICKÁ EVIDENCE PODANÝCH LÉČIV

J. Holubová, A. Bendová, Š. Boštíková, V. Ziková

Klinika otorhinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie 3. LF UK a ÚVN, Praha, Česká republika

Cílem našeho sdělení je seznámení s postupy, pravidly a povinnostmi zdravotnických pracovníků pro bezpečné a kvalitní podávání strukturované medikace elektronickou formou. Výhodou této metody je eliminace medikačních pochybení, možnost zpětné kontroly podání léčiv včetně jejich šarží a kontrola expirací. Z ekonomického hlediska se jako nesporná výhoda jeví elektronická evidence léčiv na všech odděleních spolu s možností okamžitého převodu požadovaného léčiva z daného oddělení. Jako nevýhodu vidíme nutnost dobrého bezdrátového připojení k internetu. Elektronická evidence podaných léčiv představuje jednoduchou, bezpečnou a ekonomicky efektivní metodu pro poskytování kvalitní péče.

NLP 5

VLIV HLASOVÝCH PORUCH NA KVALITU ŽIVOTA

M. Chmelíková, J. Pešta

ORL klinika FN Plzeň

Cílem sdělení je popsat vliv hlasové poruchy na pacienta v běžném i profesním životě. Data byla získávána metodou kvantitativního výzkumu prostřednictvím dotazníku. Výzkum probíhal v období leden až březen 2014 a bylo dotazováno 150 pacientů s hlasovou poruchou. Data byla statisticky zpracována. Výsledky ukázaly, že pocity pacientů s hlasovou poruchou se ne vždy shodují s výsledky objektivních vyšetřovacích metod.

NLP 6

FAKTORY, OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY PŘI VÝKONU JEJÍ PROFESE

J. Jirsová

Karlovarská krajská nemocnice

Téma práce se soustředí na nejčastější rizikové faktory, které ohrožují zdravotní sestru při výkonu její práce. Mezi tyto faktory se řadí i nemoci z povolání, diskriminace na pracovišti či syndrom vyhoření. Jedná se o faktory, které výrazně ovlivňují, v mnohých případech znemožňují vykonávat práci setry. Povolání zdravotní setry je vysoce náročné nejen po stránce fyzické, ale i psychické, proto je v práci kladen důraz zejména na příčiny vzniku daných rizikových faktorů, důsledky, které mohou na zdravotní setru mít, ale i samotnou prevenci, která je v těchto případech nejúčinnější ochranou před jakýmkoliv poškozením zdravím. V přednášce se setkáte i s nejčastějšími nemocemi z povolání u zdravotnického personálu či nejrizikovější pracoviště pro vznik těchto nemocí.

Daná přednáška by měla přinést především uvědomění si, že při výkonu zdravotní setry je člověk ohrožen vysokým počtem rizikových faktorů, které mohou ovlivnit jeho zdraví, a je důležité umět těmto faktorům účinně předcházet.

NLP 7

PRÁCE SESTRY NA ORL AMBULANCI DŘÍVE A DNES

A. Kolářová, D. Míšková

ORL klinika FN Plzeň

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na měnící se roli sestry na ambulanci ORL, na nezastupitelnou úlohu při spolupráci s lékařem při vyšetřování a ošetřování nemocných, asistenci při ambulantních operačních výkonech a edukaci pacientů. Rozdíly v práci dříve a nyní jsou zřetelné hlavně zvyšující se úrovní technického a přístrojového vybavení.

V závěrečné části je  fotografická dokumentace naší cesty časem na ambulanci ORL kliniky Plzeň.

NLP 8

KVALITA ŽIVOTA PACIENTA S TRACHEOSTOMIÍ

I. Králová, J. Janská

ORL klinika FN Plzeň

Obsahem přednášky je problematika pacientů s tracheostomií. Snahou je poukázat na onemocnění, která vedou k provedení tracheostomie a vliv tohoto operačního výkonu na další život nemocných. V práci jsou monitorovány dopady tohoto mutilujícího zákroku na kvalitu života jak v oblasti fyzické, psychické, tak i sociální. Je zde především hodnocena úroveň soběstačnosti pacienta, úleva od bolesti a schopnost vykonávat každodenní činnosti běžného života. Záměrem celého průzkumu bylo zmapovat kvalitu života tracheostomovaných pacientů a zhodnotit význam ošetřovatelské péče o tyto nemocné pro jejich další život. Hlavním přínosem bylo zjistit, zda je péče o tyto pacienty dostatečná a odhalit případné rezervy.

NLP 9

VÝSKYT RIZIKOVÝCH FAKTORŮ A INFORMOVANOST O PREVENCI OROFARYNGEÁLNÍCH KARCINOMŮ

P. Kubková, R. Viazanko

ORL klinika FN Plzeň

Obsahem sdělení je poukázat na výskyt rizikových faktorů karcinomů v orofaryngeální oblasti a zjistit hloubku informovanosti o možnostech prevence tohoto typu nádorů v populaci. Vzhledem k tomu, že více než polovina nových případů tohoto onemocnění je diagnostikována v pokročilém stádiu, jsou dle našeho názoru informace o rizikových faktorech, příznacích a prevenci neúplné a nedostatečné. Podklady pro tuto přednášku byly čerpány z aktuálních poznatků, zdroji byly domácí publikace, internetové odkazy a články. Jako metoda průzkumové části byl zvolen kvantitativní průzkum, který byl prováděn anonymním dotazníkovým šetřením. Respondenty byla široká veřejnost, muži i ženy, starší osmnácti let. Závěr práce obsahuje poznatky, které z průzkumu vyplynuly, ukazuje na dosavadní výskyt a znalost rizikových faktorů, možností prevence a mapuje také případný zájem o další informace o tomto onemocnění v populaci.

NLP 10

VÝVOJ ADENOTOMIE V POSLEDNÍCH LETECH

H. Martínková

ORL klinika FN Plzeň

Obsahem našeho sdělení je pohled na změny v provedení adenotomie u dětí v průběhu posledních let. Do obecného úvodu přednášky, bylo zahrnuto krátké připomenutí týkající se anatomie a fyziologie nosní mandle, celkové problematiky adenoidní vegetace, diagnostiky a indikací k adenotomii. Záměrem našeho průzkumu bylo porovnání dvou skupin skládajících se z dětských pacientů, kteří podstoupili odstranění adenoidní vegetace v celkové anestezii a bez celkové anestezie, tedy způsobem jaký byl v dřívějších letech praktikován. Porovnání bylo zaměřeno především na vnímání pooperační bolesti a možných komplikací po výkonu. Informace umožňující posouzení byly získány pomocí dotazníků a rozhovorů, výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů. Výstupem je porovnání pooperačních komplikací a vnímaného diskomfortu, z čehož vyplývají přednosti provádění operačního výkonu v celkové anestezii.

NLP 11

TONSILEKTOMIE A TONSILOTOMIE Z POHLEDU SÁLOVÉ SESTRY NA ORL ODDNÍ KARLOVARSKÉ KRAJSKÉ NEMOCNICE

V. Náprstková, I. Kasiková

ORL oddělení Karlovarské Krajské nemocnice, Česká republika

V práci se zaměřujeme na instrumentaci při operacích na krčních mandlích, porovnáváme přípravu nástrojů a přístrojů před výkonem a rozdíly při vlastní operaci. Jsou též porovnány postupy dříve a nyní za použití moderních přístrojů, zejména radiofrekvenčního generátoru.

NLP 12

VYŠETŘENÍ SLUCHU U DĚTÍ

L. Pavelcová

AUDIOCONSULTING Sluchové poradenské centrum, Rebešovice

Sluch je jeden z nejdůležitějších smyslů člověka. Bez možnosti dobře slyšet dochází k poruše komunikačních schopností.

V dnešní době známe mnohá technologická řešení širokého spektra sluchových poruch, od vad převodních přes smíšené až po čistě percepční. Víme také, že včasná diagnostika se stává klíčovou pro další volbu kompenzační pomůcky, nebo chirurgického řešení.

Na vyšetření sluchu se podílí celá řada odborníků z různých oborů medicíny, jako je neonatologie, pediatrie, foniatrie, ORL a jiné. Sluch vyšetřujeme pomocí specializovaných přístrojů objektivními metodami a speciálními vyšetřeními, která spadají do metod subjektivních.

Cílem sdělení je seřadit tyto vyšetřovací metody a odbornosti v časové ose dle věku vyšetřovaného dítěte. Věk dítěte je určující pro to, kterou metodu je možno pro dané vyšetření použít, nebo kdy mají být v rámci screeningu, či prevence vyšetření provedena odbornými pracovišti.

NLP 13

ROZŠTĚP

A. Podařilová, R. Cibulková

COS děti a Klinika ušní, nosní a krční 2. LF  UK FN Motol, Praha, ČR

Rozštěp - VVV obličeje

• diagnostika a incidence
• vliv na vznik VVV
• klasifikace rozštěpů
• multioborová spolupráce
• chirurgická terapie v časovém horizontu
• primární operace ve FN Motol
• předoperační příprava
• operační postup - anestezie
• operační postup - ORL
• operační postup - plastický chirurg
• předběžné zkušenosti
• fotogalerie výsledků
• závěr

NLP 14

PACIENT S PORUCHOU SLUCHU

H. Suchánková, L. Beková

ORL klinika FN Plzeň

V přednášce je zdokumentován průběh léčby pacienta s poruchou sluchu. V začátku léčby sluchová vada kompenzována sluchadlem, postupně došlo u pacienta k úplné hluchotě řešené kochleárním implantátem. Data jsou získávána z ambulantních záznamů ORL kliniky a rozhovorem s pacientem. V závěru je poukázáno na přínos kochleárního implantátu.

NLP 15

OSM LET NOVOROZENECKÉHO SCREENINGU SLUCHU V PARDUBICÍCH

J. Škvrňáková^1,2, E. Boháčová², M. Slanináková², D. Dostálová¹

¹Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; ²Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Pardubická nemocnice, Nemocnice Pardubického kraje, a.s.

Cíle: Celoplošný screening sluchu u novorozenců pomocí otoakustických emisí (OAE) probíhá v Pardubické nemocnici od roku 2007. V tomto sdělení jsou předkládány výsledky šetření provedeného v období 1. 8. 2007 – 31. 8. 2015.

Metody: K vyšetření sluchu se využívá OAE, kdy zjišťujeme, zda vláskové buňky vnitřního ucha na zvukový podnět vysílají akustickou odpověď. Vyšetření v Pardubické nemocnici provádí novorozenecká sestra, a pokud OAE nejsou vybaveny, vyšetření se opakuje s odstupem 24 hodin. V případě, že je i druhé vyšetření negativní, audiologická sestra provede vyšetření následující den. Při negativní odpovědi na OAE je dítě pozváno do 4 týdnů věku na otorinolaryngologické pracoviště k diagnostickému dořešení.

Výsledky: Celkový počet narozených dětí v Pardubické nemocnici v období srpen 2007-2015 byl 12 775. Screening sluchu byl proveden u 12 348 dětí, z toho OAE mělo výbavné 11 945 (96,7 %) novorozenců, nevýbavné 403 (3,3 %) a 285 dětí neprošlo screeningem sluchu v porodnici. Novorozenci, kteří měli nevýbavné OAE v porodnici (403) a kteří neprošli screeningem sluchu (285), byli do jednoho měsíce odesláni na otorinolaryngologické pracoviště. Z celkového počtu vyšetřených novorozenců 12 633 mělo OAE nevýbavné 140 (1,1 %) dětí a ty byly indikovány k vyšetření sluchových evokovaných potenciálů – BERA, které se provádí do 6 měsíců života dítěte.

Závěr: Světová zdravotnická organizace označila vrozenou hluchotu za druhé nejtěžší postižení, a to po postižení mentálním. Doporučením je, aby každý novorozenec narozený v ČR podstoupil sluchový screening ještě v porodnici před propuštěním do domácí péče. Děti, u nichž nebyly OAE vybaveny by měly být podchyceny a dále vyšetřeny do objasnění příčiny a závažnosti postižení sluchu.

Podpořeno studentskou grantovou soutěží Interní grantové agentury Univerzity Pardubice SGS_2016_006.

NLP 16

KVALITA ŽIVOTA PACIENTŮ S MENIEROVOU CHOROBOU

K. Špilarová, V. Habartová

ORL klinika FN Plzeň

Přednáška chce poukázat na problematiku kvality života pacientů s Menierovou chorobou. Popisuje faktory ovlivňující vznik Menierovy choroby, prevence, příznaky, diagnostiku a léčbu. Jsou zde analyzovány výsledky průzkumu u pacientů s Menierovou chorobou dosažené pomocí dotazníkové metody. Touto metodou je zjišťována problematika pacientů od počátku diagnostikování této choroby, její léčba, posouzení vlivu na kvalitu života jak v soukromém životě, tak v pracovním procesu, vnímání choroby samotnými pacienty a jejich vlastní názory a podněty na usnadnění života s touto chorobou. Jednotlivé výsledky šetření jsme zpracovali ve formě grafů a tabulek. Závěr práce obsahuje poznatky a praktická doporučení pro praxi, která z kvantitativního průzkumu vyplynula.

NLP 17

KAZUISTIKA DÍTĚTE S ATYPICKÝM AUTISMEM A JEHO ZPŮSOB KOMUNIKACE

I. Vašulínová, S. Skoblová

Klinika ORL - Logopedie, FN Plzeň, Česká republika 

Jedná se kazuistiku chlapce s diagnozou atypického autismu, se středně těžkou symptomatikou autistického chování a lehkou mentální retardací. Jako způsob komunikace si vybral znakový jazyk. Při vyšetření na Foniatrické klinice VFN v Praze byl zjištěn vlevo normální sluch, vpravo hraniční práh sluchu.

V současné době užívá ke komunikaci znakový jazyk, čtení, psaní, ojediněle se objeví šeptaná řeč, ale více užívá pouze bezhlasé artikulování slova. Při vyvozování hlásek jsou využívány pomocné artikulační znaky.