Sinonasální hemangiopericytom
Sinonasal Hemangiopericytoma
Sinonasal hemangiopericytoma in the region of the nasal cavity and paranasal sinuses is a rare mesenchymal tumor deriving from pericytes. It is frequently characterized by its more benign nature; however a local recurrence, as a result of non-radical surgical treatment, is not unusal. An endonscopic endonasal resection is considered to be an adequate treatment.
We present a case report of a 64-year-old male patient presenting with sinonasal hemangiopericytoma. Endoscopic tumor resection was performed in our department and one year after this surgery, there is no sign of locoregional recurrence.
Keywords:
sinonasal hemengiopericytoma, endonasal endoscopic surgery
Authors:
J. Kalhous; K. Sláma ml.
Authors‘ workplace:
Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Masarykova nemocnice, KZ, a. s., Ústí nad Labem
Published in:
Otorinolaryngol Foniatr, 62, 2016, No. 4, pp. 241-242.
Category:
Case Reports
Overview
Sinonasální hemangiopericytom je v oblasti nosu a vedlejších nosních dutin vzácný nádor. Jedná se o mezenchymální nádor, vycházející z pericytů. Chová se většinou benigně, lokální recidivy ale nejsou vzácné, zřejmě jako důsledek neradikální chirurgické léčby. Endoskopické odstranění nádoru se považuje za adekvátní léčbu. V tomto sdělení prezentujeme kazuistiku 64letého pacienta se sinonasálním hemangiopericytomem, který byl na našem pracovišti operován endoskopicky a během ročního sledování je beze známek lokální recidivy.
Klíčová slova:
sinonasální hemangiopericytom, endonasální endoskopická chirurgie
ÚVOD
Hemangiopericytom je mezenchymální tumor, vycházející z pericytů. Poprvé ho popsali Stout a Murray v r. 1942. Nejčastější lokalizací jsou končetiny, v oblasti hlavy a krku je asi jen 15 % těchto tumorů. V sinonasální oblasti je poměrně vzácný, tvoří asi jen 2,5 % vaskulárních tumorů (3, 6, 8). Ve většině případů se chová benigně, ale je popsána lokální invaze, destrukce přilehlých struktur i vzdálené metastázy (3).
KAZUISTIKA
64letý pacient přišel na naše oddělení s několikaměsíční anamnézou jednostranné nosní neprůchodnosti a recidivujících epistaxí. Při základním vyšetření byla zjištěna tumorózní tkáň v levé nosní dutině a VND. CT vyšetření prokázalo tumor v této oblasti. Bylo provedeno několik probatorních excizí, které byly vždy zhodnoceny jako nekrotická tkáň, bez průkazu malignity. Vzhledem k významnému podezření na malignitu jsme se rozhodli pro chirurgické řešení. Lokalizace tumoru dle našeho názoru umožňovala řešení endoskopickým přístupem. Při operaci byl odstraněn poměrně velký tumor, vycházející z oblasti předních ethmoidů. Po výkonu byl pacient bez potíží, tamponáda byla odstraněna 3. pooperační den, hojení probíhalo bez komplikací. V pooperačním období byl vyšetřen nosní sekret na přítomnost likvoru. Vyšetření beta trace proteinu ale případnou likvoreu neprokázalo. Pacient je nadále sledován, včetně CT, s odstupem 1 roku je bez potíží, beze známek lokální recidivy.
DISKUSE
Sinonazální hemangiopericytom je mezenchymální nádor, vycházející z pericytů. Je tvořený četnými vaskulárními prostorami, které jsou obklopeny pericyty zavzatými do kolagenního vaziva, biologické chování je ve většině případů benigní. Pericyty jsou buňky s četnými výběžky, které fyziologicky obklopují krevní kapiláry. Tyto buňky obsahují vlákna hladké svaloviny, která jim umožňují se kontrahovat. Kontrakcí pericytů je ovlivňována šíře průsvitu kapilár.
Jedná se o poměrně vzácný nádor, většina literárních sdělení jsou pouze kazuistiky jednotlivých případů, jen vzácně se jedná o větší zpracovaný soubor (2, 7). Postihuje nejčastěji pacienty středního věku, muže a ženy stejně. Příčina je neznámá, v literatuře se zmiňuje vztah k traumatu, hypertenzi, dlouhodobému používání lokálních steroidů (8). Pokud se vyskytuje v sinonasální oblasti, pak je 4x častější v ethmoidech a sphenoidech než v maxilární dutině (8).
Při endoskopickém vyšetření se jeví jako měkkotkáňová tmavá rezistence. Klinicky se nejčastěji projevuje recidivující epistaxí a zhoršením nosní průchodnosti, až při invazi do orbity či intrakraniálně, kdy mohu být přítomny oční či neurologické příznaky. K potvrzení diagnózy je nutné histologické vyšetření, probatorní excize by měla být šetrná vzhledem k riziku krvácení.
Jsme ve shodě s většinou autorů na tom, že endoskopické radikální odstranění tumoru s negativním resekčním okrajem je adekvátní léčba. Zevní přístup je volen jen vzácně, při rozsáhlých tumorech nedostupných endoskopicky. Někteří autoři doporučují předoperační angiografii a embolizaci (6). Také adjuvantní onkologická terapie se podává vzácně (5). Rekurence tumoru se udává v 8-53 %, jedním z hlavních důvodů je zřejmě neadekvátní chirurgická léčba.
Na CT snímcích našeho pacienta je patrný ohraničený tumor vycházející z předních ethmoidů, poměrně dobře dosažitelný pro endoskopickou chirurgii. Hranice resekce byly poměrně dobře patrné, tumor byl odstraněn kompletně, jak ukazují pooperační snímky.
ZÁVĚR
Sinoasální hemangiopericytom je v oblasti nosní dutiny a VND vzácný mezenchymový nádor, vycházející z tzv. pericytů. Chová se většinou benigně, i když lokální recidivy nejsou vzácné. Endoskopické odstranění, pokud je tumor dostupný, se považuje za adekvátní léčbu. Adjuvantní onkologická terapie se podává vzácně. Nutné je následné dlouhodobé sledování pacienta.
Adresa ke korespondenci:
MUDr. Jiří Kalhous
Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku
Masarykova nemocnice
Sociální péče 3316/12A
401 13 Ústí nad Labem
e-mail: jiri.kalhous@kzcr.eu
Sources
1. Castelnuovo, P., Pagella, F., Delù, G., Benazzo, M., Cerniglia, M.: Endoscopic resection of nasal haemangiopericytoma. European Archives of Oto-Rhino-Laryngology, 260, 2003, 5, s. 244-247.
2. Catalano, P. J., Brandwein, M., Shah, D. K., Urken, M. L., Lawson, W., Biller, H. F.: Sinonasal hemangiopericytomas: a clinicopathologic and immunohistochemical study of seven cases. Head & Neck, 18, 1996, 1, s. 42-53.
3. Duval, M., Hwang, E., Kilty, S. J.: Systematic review of treatment and prognosis of sinonasal hemangiopericytoma. Head & Neck, 35, 2013, 8, s. 1205-1210.
4. Fletcher, C. D.: Distinctive soft tissue tumors of the head and neck. Modern Pathology, 15, 2002, 3, s. 324-330.
5. Gomez–Rivera, F., Fakhri, S., Williams, M. D., Hanna, E. Y., Kupferman, M. E.: Surgical management of sinonasal hemangiopericytomas: a case series. Head & Neck, 34, 2012, 10, s. 1492-1496.
6. Ledderose, G. J., Gellrich, D., Holtmannspötter, M., Leunig, A.: Endoscopic resection of sinonasal hemangiopericytoma following preoperative embolisation: a case report and literature review. Case Reports in Otolaryngology, 2013.
7. Lin, S. H., Chan, K. T., Lin, C. Z., Li, W. Y., Ho, C. Y.: Diagnosis and treatment of sinonasal hemangiopericytoma: Three case reports and review of the literature. The Journal of Otolaryngology, 35, 2006, 2, s. 141.
8. Palacios, E., Restrepo, S., Mastrogiovanni, L., Lorusso, G. D., Rojas, R.: Sinonasal hemangiopericytomas: clinicopathologic and imaging findings. ENT-Ear, Nose & Throat Journa, 2005.
9. Wang, X., Wang, J., Hu, W., Wang, L., Li, Y.: Combined therapy against recurrent and intracranial invasion of sinonasal hemangiopericytoma: A case report. Oncology Letters, 10, 2015, 1, s. 287-290.
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2016 Issue 4
Most read in this issue
- Antromastoidektomie v dětském věku
- Papilárny karcinóm štítnej žľazy: Analýza veľkosti primárneho tumoru, infiltrácie puzdra štítnej žľazy a lymfangioinvázie vzhľadom k lokoregionálnemu metastázovaniu a veku
- Chirurgická léčba Ménièrovy nemoci: Naše zkušenosti s dekompresí endolymfatického vaku
- Presbyakuze