Půl života v Československu a půl ve Švýcarsku
K 80. narozeninám prof. MUDr. Karla Vrtičky, CSc.
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, 59, 2010, No. 3, pp. 164-165.
Kategorie:
Osobní zpráva
Na loňském I. sympoziu o uměleckém hlasu v Praze nás zaujala myšlenka, kterou vyslovil profesor Karel Vrtička v přednášce „ O významu tónu a1 v životě, v hlasové tvorbě a v hudbě“. Na podkladě hudebně historického písemnictví a moderních hlasových analýz došel k závažné hypotéze, že se výška novorozeneckého křiku uchovává v podvědomí jako výchozí bod hlasové a hudební tvorby. Svoji úvahu rozvinul s pozorováním Konráda Lorence, kde zrakový vjem prvního spatřeného živočicha se vtiskuje divokým husám jako obraz „ matky“.
V podvědomí každého z nás se uchovávají stopy nejen našeho prvního křiku, ale všeho, co si přinášíme na svět, a toho, co významně utváří náš život.
Karel Vrtička se narodil 15. října 1930 v lékařské rodině v Hodoníně. Po promoci na nynější Masarykově univerzitě v Brně získal základní otorinolaryngologické vzdělání u profesora Jana Hybáška na ORL klinice Vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové. Krátce na to byl přijat na Foniatrickou kliniku v Praze do týmu, vedeného zakladatelem české foniatrie, profesorem Miloslavem Seemanem a docentkou Evou Sedláčkovou. Zde se vzdělával v oboru a pracoval jako klinický asistent, později vědecký pracovník Výzkumné laboratoře Karlovy univerzity.
(Doc. Šram: „Poznal jsem Karla Vrtičku před 50 lety při svém příchodu na Foniatrickou kliniku v Praze. Již v těchto letech se významně podílel na postgraduálním školení početných českých a zahraničních odborníků a v roce 1964 byl pověřen organizací mezinárodního ORL sjezdu s foniatrickou tématikou“.)
Přechodně se školil u prof. J. C. Lafona a Dr. G. Cornuta jako „ assistant étranger “ v Institutu audiophonologie v Lyonu. V roce 1966 mu byl udělen titul kandidáta lékařských věd za práci o jícnovém hlasu, kterou obhájil na Fakultě všeobecného lékařství v Praze.
Na pozvání profesora K. Grafa odešel dr. Vrtička v roce 1967 do Lucernu. V té době slavný curyšský foniatr, profesor R. Luchsinger, pracoval už jen několik hodin týdně a poruchami hlasu a řeči se ve Švýcarsku zabývalo pouze příležitostně jen několik ORL odborníků. Foniatrické oddělení na ORL klinice Kantonální nemocnice, založené a během 28 let vedené dr. Vrtičkou, bylo zpočátku jediným zařízením ve Švýcarsku, kde pracoval atestovaný foniatr na celý úvazek. Lucernské foniatrické oddělení bylo nejen střediskem odborné lékařské péče o pacienty s poruchami hlasu a řeči. Po vzoru Pražské foniatrické školy zde dr. Vrtička rozvíjel foniatrii a v Lucernu vychoval 5 švýcarských foniatrů a 25 logopedů.
(Prof. Sopko: „ Pracoval jsem s dr. Vrtičkou v letech 1974 až 1975. Kromě základů foniatrie jsem si pod jeho vedením osvojil i metodiku foniatrického výzkumu. Společně jsme přednášeli a publikovali práci o sonografické analýze hlasu při spasmodické dysfonii. Od té doby nás spojují úzké odborné a přátelské svazky“.)
Pod vedením prof. Vrtičky sedm doktorandů napsalo a obhájilo své lékařské dizertace na foniatrická témata. V Lucernu zorganizoval tři odborná sympozia a řada zahraničních odborníků navštívila jím vedené oddělení. V roce 1968 byl prof. Vrtička povolán na univerzitu ve Fribourgu, kde po třicet let vštěpoval fyziologii a patofyziologii řečové komunikace stovkám švýcarských logopedů.
Prof. Vrtička a spolupracovníci vyšetřovali již v Praze náhradní jícnový hlas a patrohltanovou nedomykavost. Na podkladě těchto poznatků a klinických výsledků dosažených moderními vyšetřovacími metodami, dostupnými v Lucernu, provedl prof. Vrtička se švýcarskými kolegy první funkční CT záznamy náhradní hlasové štěrbiny u laryngektomovaných pacientů a uveřejnil první klinicky hodnotitelné CT obrazy normálního a nedomykavého patrohltanového uzávěru. Dodatečným vyšetřením pacientů s vývojovým zkrácením měkkého patra dokázal stejný genetický původ, a tím totožnost syndromu Sedláčkové s podobným fenotypem, který o více než 20 let později popsal Shprintzen se spolupracovníky pod názvem velokardiofaciální syndrom a vysvětlil mikrodelecí 22q11.2. Prof. Vrtička tak zpětně potvrdil světové prvenství doc. Sedláčkové.
Muzikantská tradice moravského Slovácka a „nápěvky“ Leoše Janáčka motivovaly prof. Vrtičku k početným přednáškám a publikacím o vztahu řečové komunikace a hudby.
Prof. Vrtička uveřejnil více než 90 vědeckých prací a 80 odborných článků přibližujících foniatrické vyšetřovací a léčebné postupy nejen foniatrům, ale především otorinolaryngologům a specialistům hraničních odborností.
Prof. Vrtička je zakládajícím a čestným členem švýcarské foniatrické společnosti. Jako člen švýcarské ORL společnosti přednášel během své aktivní činnosti na téměř všech jejich sjezdech. Během svého dlouholetého členství ve francouzské foniatrické společnosti byl pověřen třemi hlavními sjezdovými referáty. Je dále členem mezinárodní společnosti pro logopedii a foniatrii (IALP), Unie evropských foniatrů (UEP) a německé společnosti pro řeč a hlas (DGSS), na jejichž sjezdech přednesl četná odborná sdělení.
Prof. Vrtička se v letošním roce dožívá 80 let. I po odchodu do důchodu pokračuje ve své vědecké přednáškové a publikační činnosti. Polovinu života prožil v Československu, polovinu ve Švýcarsku a stal se mezinárodně uznávaným doyenem švýcarské foniatrie.
Velmi si vážíme, že stopy, které nabyl v povědomí v Československu, rozvinul ve Švýcarsku, a že se trvale hlásí k jejich základům získaných na Moravě a v Pražské foniatrické škole.
Profesoru Karlu Vrtičkovi děkujeme za vše co udělal pro rozvoj foniatrie a přejeme mu pevné zdraví, hodně sil do dalších let a radost z jeho tří dětí a vnuka.
Prof. Dr. Med. Joseph Sopko, Dr.h.c.
e-mail: Joseph.Sopko@unibas.ch
Doc. MUDr. František Šram, CSc.
e-mail: sramfr@vol.cz
Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie OtorinolaryngologieČlánek vyšel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
2010 Číslo 3
Nejčtenější v tomto čísle
- Šetrná dekongestiva a šetrné podání dekongestiv
- Vestibulárne evokované myogénne potenciály (VEMP) v diagnostike vestibulopatií
- Pepsin a slabě kyselý extraezofageální reflux
- Česká verze dotazníku kvality života pro pacienty s chronickou rinosinusitidou SNOT-22 (Sino-nasal outcome test)