#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

V. W. Rawool: Hearing Conservation In Occupational, Recreational, Educational and Home Settings


Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 61, 2012, No. 2, pp. 142-143.
Kategorie: Recenze knih

Nakladatel Thieme Verlag, počet stran 328.

Kniha se, jak z názvu vyplývá, zabývá ochranou sluchu, a to zejména v pracovním prostředí, ale i mimopracovním. Autor pokrývá všechna hlavní témata týkající se poškození sluchu hlukem. Úvodem popisuje působení hluku a toxinů na sluch a zdraví. V dalších kapitolách se věnuje klíčovým faktorům v ochraně sluchu před hlukem, včetně měření hluku, regulaci hluku a audiologickému monitorování. Uvádí možnosti ochrany před hlukem a široce se zabývá programy na prevenci poškození sluchu hlukem. Samostatné kapitoly jsou věnovány ochraně sluchu u hudebníků a hluku v mimopracovním prostředí. Ve dvou kapitolách autor diskutuje možnosti kompenzace pro zaměstnance s poruchou sluchu z hluku, rozebírá i možnosti jak těmto lidem pomoci a stručně zmiňuje i forenzní problematiku v audiologii. Krátká, ale velice zajímavá, je poslední kapitola o budoucích trendech v ochraně sluchu zahrnující i genovou terapii.

Kapitola 1: Úvod k ototoxinům a ochraně sluchu

V úvodu autor popisuje vliv hluku na jednotlivé části sluchového ústrojí a následky takového působení . Zmiňuje faktory zvyšující riziko poškození sluchu hlukem a popisuje působení ototoxinů. Dále se zaměřuje na jednotlivá zaměstnání, při kterých hrozí výrazná expozice hluku.

Kapitola 2: Dokumentace charakteristiky hluku

Autor stanovuje základní podmínky pro prevenci poruch sluchu z hluku:

  • stanovit zda jsou přítomné nebezpečné hladiny hluku
  • určit oblasti , kde se tyto hladiny vyskytují
  • identifikovat pracovníky, kteří jsou tomuto nebezpečí vystaveni
  • stanovit zda je nutný Program ochrany sluchu
  • stanovit nutnost použití ochranných pomůcek
  • monitorovat změny

Zabývá se definicí hluku, jeho charakteristikami, limity, expozicí jednotlivým typům hluku, způsoby jejich měření a stanovení relevantních paramerů (např. TWA eight hour time Weigted average..apod), uvádí vybavení pro měření hluku a zminuje i monitoraci ototoxinů v prostředí.

Kapitola 3: Kontrola, regulace hluku

Regulace hluku jako nejúčinnější způsob ochrany sluchu.

Uvádí doporučení některých agentur v US, ale i evropských institucí, které se zabývají bezpečností práce. Předkládá výhody plynoucí z kontrolovaných měření hluku v zaměstnání. V regulaci hluku se zaměřuje na Zdroj, Cestu a způsob příjmu hluku. Uvádí různé způsoby eliminace hluku v těchto třech oblastech.

Kapitola 4: Monitorace sluchu a „follow-up“

Věnuje se otázce, kdo může provádět testování sluchu. Popisuje způsoby vyšetření sluchu, rozdělení sluchových poruch podle typu a tíže a zabývá se i stanovením podmínek měření, kalibrací přístrojů apod.

Kapitola 5: Komplexní audiologické vyšetřování ve vztahu k hlukem nebo ototoxiny vyvolaným poruchám sluchu

Doplňuje další audiologické metody k vyšetřování sluchu, testování tinnitu, včetně slovní audiologie, tympanometrie, OAE, BAEP a další metody objektivního vyšetření sluchu.

Kapitola 6: Zařízení k ochraně sluchu

V této kapitole autor uvádí standardy pro používání ochranných pomůcek, jejich klasifikaci a popisuje i výrobu individuálních ochran proti hluku.

Kapitola 7: Edukace a motivace zaměstnanců k dodržování zásad ochrany sluchu

V úvodu opět autor cituje standardy některých institucí , které mimo jiné řeší i expozici hluku na jednotlivých pracovištích (Správa federálních železnic, Americké námořnictvo, Správa zdraví a bezpečnosti v zaměstnání). Dále se podrobně zabývá tím, jak správně motivovat zaměstnance k dodržování zásad ochrany sluchu, jak je školit, na jaké obtíže lze při těchto snahách narazit.

Kapitola 8: Vyhodnocování a zlepšování efektivity programů na ochranu sluchu

V kapitole je kladen důraz na to, že efektivnost programů na ochranu sluchu musí být vyhodnocována, aby byl potvrzen jejich efekt a event. provedeny změny v jejich nastavení. Uvádí způsoby kontroly, rozdělení zodpovědnosti, zkoumá soulad mezi programy a nařízeními jednotlivých správních složek. Uvádí příklady některých programů z praxe (Americké uhelné doly, Kanadské pily apod.).

Kapitola 9: Ochrana sluchu u hudebníků

Samostatná kapitola se věnuje ochraně sluchu hudebníků, neboť jsou na dobrém sluchu profesně závislí. Autor prezentuje několik regulačních mechanismů používaných v USA, EU, Velké Británii a Švédsku k ochraně sluchu u hudebníků, srovnává hudbu a hluk v průmyslu. A mimo jiné uvádí některá specifika měření hluku, vyšetřování sluchu a nastavování sluchadel u hudebníků.

Kapitola 10: Kontrola hluku a ochrana sluchu v mimopracovním prostředí

Zabývá se hlukem, který obklopuje člověka v běžném prostředí mimo zaměstnání, důsledky jeho působení na organismus člověka, měřením tohoto hluku apod. Upozorňuje i na expozici hluku v „rekreačním prostředí“ při střelbě, lovu či hudebních produkcích. Věnuje se vlivu hluku na dětský organismus a ototoxickému působení některých léků a dalších látek včetně nikotinu na sluch.

Kapitola 11: Kompenzace pro zaměstnance s poruchou sluchu způsobenou hlukem a forenzní audiologie

Rozebírá, jak určit nárok na kompenzaci za poškození sluchu v zaměstnání, jak určit míru poškození sluchu a hodnotu kompenzace. Zvláštní část je věnována postavení audiologa v soudnictví, kde může vystupovat jako expert v civilních i trestně právních sporech.

Kapitola 12: Podpora zaměstnancům s poruchou sluchu způsobenou hlukem

Shrnuje možnosti pomoci zaměstnancům s poškozeným sluchem či tinnitem, tak aby dopad na jejich uplatnění v práci i osobní život byl minimalizován.

Kapitola 13: Ochrana sluchu z pohledu školství

Poukazuje na vhodnost zapojení výuky prevence poškození sluchu do zdravotní výchovy na školách. Uvádí některé strategie a kampaně, které mají za úkol u mladých a vůbec široké veřejnosti vzbudit zájem a zvýšit ostražitost před poškozováním sluchu hlukem.

Kapitola 14: Budoucí trendy v ochraně sluchu

Uvádí možnosti časnějšího a přesnějšího určení poškození sluchu a věnuje se možnostem prevence poškození sluchu za použití farmakologických prostředků, genové terapie či terapie pomocí kmenových buněk.

Závěr

Kniha nabízí ucelený pohled na problematiku ochrany sluchu před hlukem a toxiny. Pro lékaře zabývajícího se poruchami sluchu obsahuje mnoho užitečných informací, jakkoliv zejména problematika norem, nařízení a standardů se v jednotlivých zemích liší a čtenář musí získané informace aplikovat s ohledem na aktuální stav legislativy v dané zemi. Velmi přínosnou bude však i tak tato publikace zejména pro závodní lékaře podniků, kde hluk ohrožuje zdraví jejich zaměstnanců.

MUDr. Joseph Traboulsi

Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku

Nemocnice na Homolce, Praha

e-mail: Joseph.traboulsi@homolka.c


Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 2

2012 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#