VZPOMÍNKA NA NAŠE VELIKÁNY
K stému výročí narození prof. MUDr. Karla Sedláčka, CSc.

(8. 10. 1913 v Plzni)

Prof. MUDr. Karel Sedláček, CSc. se narodil 8. října 1913 v Plzni. Jeho otec byl učitelem v Plzni. Základní školu a gymnázium vystudoval ve svém rodném městě. Již během studia velmi přilnul k přírodním vědám a rozhodoval se pro další kariéru mezi medicínou, paleontologií, ale i uměním. Naštěstí zvítězila medicína. Již během studií fiškusoval na klinice prof. Pelnáře a později ve vědecké laboratoři vedené doc. Šilinkem, kde se seznámil se základy hematologie a biochemie. Již tehdy projevil velký zájem o elektrofyziologii a zkonstruoval  přístroj na registraci srdečních ozev.  Mimořádného nadání a invence mladého lékaře si všiml prof. Miroslav Seeman  a nabídl mu v roce 1939 místo asistenta na foniatrickém oddělení nynější Všeobecné fakultní nemocnice 1. LF UK v Praze. Prof. Seeman vzbudil v mladém lékaři velký zájem o obor foniatrie a podnítil v něm chuť do klinické a vědecké práce. Dalším kdo bezprostředně ovlivnil mladého asistenta, byl tehdejší přednosta ORL kliniky prof. Antonín Přecechtěl. Dr. Sedláček tak měl výjimečnou možnost se současně vzdělávat v oboru otolaryngologie, ale i v nově vzniklém oboru foniatrie a oba tyto obory propojit. Dr. Sedláček se začíná věnovat nejenom problémům medicíny, ale dokáže do medicíny zapojit i své rozsáhlé znalosti z matematiky, fyziky a zejména pak oblíbené akustiky. Do popředí se tak dostává zájem o audiologii a akustickou analýzu hlasu a řeči. V roce 1946 se vrací z foniatrické na otorinolaryngologickou  kliniku a zejména se začíná věnovat audiologii. Vybudoval na tehdejší dobu unikátní audiologické laboratoře, které se staly vzorem všem ostatním ORL pracovištím nejen u nás, ale i v zahraničí. V roce 1954 byl jmenován docentem oboru foniatrie, v roce 1962 byl jmenován profesorem pro obor foniatrie a současně se stává přednostou Otorinolaryngologické kliniky na Fakultě všeobecného lékařství UK, nynější Všeobecná fakultní nemocnice. V následujícím roce bylo jeho jmenování rozšířeno i na profesora pro obor otorinolaryngologie a je vyznamenán Medailí ministerstva školství za vynikající práci. Prof. Sedláček dosáhl i významného evropského a světového postavení. Stal se členem Collegium Oto-Rhino-Laryngologicum Amicitiae Sacrum, byl zván jako řečník na nejvýznamnější světové sjezdy a byl dlouholetým místopředsedou výboru ORL společnosti.

Pod jeho vedením dochází k neobyčejnému rozmachu pracoviště. Prof. Sedláček pochopil, že otorinolaryngologie je v klinickém podání zejména speciální chirurgický obor, který vyžaduje nové přístupy. Do rutinní klinické praxe zavádí operační mikroskop, stimulátor a různé druhy koagulací. Nešetří časem na přípravu závažných operací a různé  nové chirurgické přístupy trénuje na kadaverech na patologii. Tak vznikla a byla mu připsána světová priorita při chirurgické léčbě zhoubných nádorů hrtanu -  epiglottoplastika podle Sedláčka. Jako velmi precizní operatér zavedl a zdokonalil řadu nových chirurgických postupů u mikrochirurgických ušních operací. Na klinice založil elektroakustickou laboratoř a otoprotetickou laboratoř, kde se věnoval konstrukci umělého středního ucha. Na foniatrické klinice zavádí novou metodu analýzu hlasu s užitím sumárního spektra před zátěží a po hlasové zátěži a ve výzkumu koktavosti, zpoždění poslechu vlastního hlasu ve sluchátkách, tzv. Lee - Efekt.

Část své invence věnoval i problematice hlasových profesionálů, jako jeden z prvních zavedl do Československé republiky přímou laryngoskopii a operace hlasivek pod mikroskopem. Přísně dbal na kvalitu a ostrost chirurgických nástrojů.

Publikační činnost prof. Sedláčka byla mimořádná. Zvláštní význam má monografie „Základy audiologie“, která v podstatě nebyla v naší literatuře dodnes překonána. Druhá monografie, kterou napsal ve spolupráci s profesorem estetiky A. Sychrou, „Hudba a slovo z experimentálního hlediska“, řeší otázky fonetiky, foniatrie, audiologie. Desítky prací prof. Sedláčka se věnují ušní mikrochirurgické, audiologické a onkologické problematice. Věnoval se také pracovním problémům zaměstnanců v hlučných provozech. Prof. Sedláček byl i význačný pedagog a vychoval a ovlivnil generaci československých otolaryngologů.

Mimo svůj vřelý vztah k medicíně miloval prof. Sedláček hudbu. Z jeho pracovny se ozývala po večerech hra na piano, energii pro další mimořádné pracovní nasazení čerpal v jihočeské přírodě, na dlouhých procházkách lesem a při rybaření, rád se nám pochlubil svými úlovky. Velmi si vážil výborného rodinného zázemí.

Prof. Sedláček byl mým prvním šéfem a já jsem byl jeho posledním žákem, kterého na kliniku přijal. Dodnes se pamatuji na vstupní pohovor, kdy jsem na pana profesora čekal mnoho hodin, než si na mne udělal čas. Během pohovoru se mě vyptával na všechno možné a přitom přecházel po své pracovně v jedné ruce s mikrofonem a v druhé ruce třímal štafle.V jeho pracovně poletovaly volně puštěné andulky a pan profesor nahrával jejich hlasy a akusticky poté analyzoval jejich melodii.  Nevydržel jsem, abych se tomu nezasmál. To pana profesora asi překvapilo, ale i pobavilo a tak mezi námi vzniklo  zvláštní přátelské pouto, kterého jsem si velmi vážil a vážím dodnes.

Prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA

Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku

1. LF UK a FN Motol, Praha