VZPOMÍNKA NA NAŠE VELIKÁNY
K stému výročí narození prof. MUDr. Ervína Černého, DrSc., CSc.

(11. 11. 1913 v Podomí)

Profesor MUDr. Ervín Černý se narodil dne 11. 11. 1913 v malé vesničce Podomí na Drahanské vrchovině. Tam žil až do svých 12 roků u rodičů své matky, chudých domkařů. Když mu bylo 12 let, matka se provdala a její manžel Ervína adoptoval. A tak se z malého Doležela stal Ervín Černý. S rodiči se přestěhoval na Těšínsko a v Českém Těšíně vystudoval reálné gymnázium, kde v roce 1933 maturoval. Po maturitě odešel studovat lékařskou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně.  V roce 1938 byli rodiče po mnichovském atentátu vystěhováni z Těšínska. Těsně před ukončením studia v roce 1939 byl Ervín Černý zatčen gestapem pro ilegální činnost a vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen - Oranienburg  až do roku 1942. Po propuštění z koncentračního tábora na konci roku 1942 až do konce války nuceně pracoval v továrně na obuv v Třebíči. Po válce dokončil přerušené studium medicíny a po krátkém působení na ORL klinice v Brně odešel na nově založenou Lékařskou fakultu v Hradci Králové, kde se po 13 letech práce stal jejím přednostou. Po přeměně lékařské fakulty na Vojenskou lékařskou fakultu v Hradci Králové byl Ervín Černý aktivován do armády v hodnosti majora, posléze plukovníka. V roce 1951 byl jmenován docentem otolaryngologie. V roce 1958 se doc. Černý stává přednostou ORL odd. Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Pod jeho vedením se stává toto oddělení jedním z nejvýznamnějších a nepokrokovějších pracovišť v Československé republice. V roce 1965 byl jmenován profesorem otolaryngologie na Univerzitě Karlově.  Přednostou oddělení zůstává až do roku 1978, kdy na vlastní žádost odchází do důchodu, ale nadále zůstává velmi aktivní v oboru. V roce 1989 obhajuje doktorát lékařských věd, dva roky pracuje v Ústavu československých a světových dějin ČSAV jako vědecký pracovník (1987 -89). V době přednostenství ORL  odd. Ústřední vojenské nemocnice v Praze byl pověřen funkcí hlavního odborníka ČSLA. Z tohoto titulu se jím vedené pracoviště stalo oficiálním metodicko-organizačním a doškolovacím střediskem vojenských otolaryngologů v Československé republice a bylo využíváno vojenskými i nevojenskými otolaryngology z mnoha evropských zemí. Prof. Černý zorganizoval množství vědeckých setkání, z nichž některá měla i mezinárodní charakter a byl velmi aktivní v navazování odborných i přátelských kontaktů mezi národy. Jeho mezinárodní věhlas nejlépe dokládá jeho přijetí do  Collegium Oto-Rhino-Laryngologicum Amicitiae Sacrum. Podnikal řadu přednáškových turné v Československé republice i v zahraničí, byl vždy a všude zván jako vynikající rétor.

Prof. Černý ovládal celý rozsah otolaryngologie, byl vynikajícím diagnostikem a zejména vynikajícím chirurgem. Jako skvělý operatér ovládal rozsáhlé onkologické výkony, ale zejména rád prováděl mikrochirurgické výkony na středním uchu. Řada jeho prací byla prioritní, ale vynikal i v oblasti vestibulologie, ze které také obhájil vědeckou hodnost doktora lékařských věd. Vědecká intence prof. Černého se však neomezovala jenom na medicínu.  Jeho další životní zálibou byla historická geografie. I v tomto oboru dosáhl mimořádných výsledků a mezinárodně oceněných výzkumných prací, dosáhl vědecké hodnosti a stal se kandidátem věd. To vysvětluje jeho dva tituly za jménem. Další jeho vášní bylo malířství. Byl vynikající malíř a kreslíř, který maloval krásné krajinné kresby, zejména z Drahanské vysočiny, ale i řadu nádherných portrétů. Své kreslířské umění propojil se svou medicínskou profesí a ilustroval jedinečným způsobem lékařskou literaturu. Zejména uměl vysvětlit věrně v kresbě chirurgické postupy, což je unikátní dovednost. Prof. Černý se též věnoval poezii a beletrii, napsal sbírku básní „Zelený barvínek“ a kroniku svého rodného Podomí.

V roce 1998 bylo prof. Černému uděleno unikátní ocenění za celoživotní dílo, Cena Jana Evangelisty Purkyně. Prof. Černý byl vpravdě renezanční osobnost s neobyčejně širokým vědeckým záběrem od umění přes geografii po medicínu. Vše co dělal, dělal s plným nasazením a se špičkovými výsledky. Jeho lidský rozměr byl nesmírný a doslova ovlivňoval a tvaroval další generace. Měl jsem tu nesmírnou čest mu být velmi blízký jak po vědecké, tak i osobní stránce a trávili jsme společně večery a víkendy při diskusi a práci na společném publikačním díle. Mimoto jsme jezdili i na společné dovolené, kdy jsme se procházeli přírodou, povídali si a bavili se. Prof. Černý měl tu vzácnou schopnost být věčně mladý a pamatuji se, jak mě přinutil, abychom společně vyčistili studánku na Drahanské vrchovině a v jejím okolí zasadili dvě lípy. Byly to malé stromečky a prof. Černý se na ně zahleděl a říkal: „Přijedeme se sem podívat až to budou stoleté stromy“. Život prof. Černého skončil náhle po autonehodě ve věku 88 let v  podstatě v plné síle a s mnoha dalšími plány do budoucna. Odkaz prof. Černého, jeho vitalita a poslání by mělo být mottem pro další generace otolaryngologů.

Dílo:

Ilustrace ve vědeckých, naučných publikacích a učebnicích:

• Rakovina hrtanu – 50 ilustrací
• Atlas chirurgie ucha – 785 ilustrací
• Znázorňovací metody v ORL – l50 ilustrací
• Atlas chirurgie krku – přes 1000 ilustrací
• Příhody – přes 50 ilustrací
• Průvodce Moravským krasem – 25 ilustrací

Odborné publikace:

• Celkem vyšlo tiskem 205 publikací z oboru ORL z nichž jmenujeme:
• Zánětlivá onemocnění vedlejších nosních dutin – 13 prací
• Otoneurologická a audiologická tématika – 55 prací
• Kofochirurgie – 13 prací
• Zánětlivá onemocnění ucha a jejich komplikace – 6 prací
• Zhoubné nádory v ORL – 10 prací
• Úrazy a cizí tělesa ORL orgánů – 11 prací
• Problematika chirurgie hypofýzy – 5 prací
• Plastické operace v ORL – 4 práce
• Vojensko medicínská problematika v ORL – 12 prací

Vyznamenání:

• Za věrnost – 1939 – 45
• Za zásluhy, II.stupně – 1946
• Za vynikající práci – 1958
• Za zásluhy v boji proti fašismu – 1965
• Za zásluhy v boji proti fašismu – zlatá medaile – 1974
• Řád práce za zásluhy a vojenské zdravotnictví – 1983
• Za zásluhy o rozvoj čs.tělovýchovy a sportu – bronzová medaile – 1963
• Za zásluhy o rozvoj čs.tělovýchovy a sportu – stříbrná medaile – 1973
• Za zásluhy o rozvoj čs.tělovýchovy a sportu – zlatá medaile – 1978
• Medaile Dr. Miroslava Tyrše – 1994
• Medaile J.E.Purkyně – 1963
• Cena J.E.Purkyně – 1998

Prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA

Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku

1. LF UK a FN Motol, Praha