Lingua geographica

Overview

Lingua geographica (migratorní glositida) je nespecifické onemocnění neznámé etiologie, někdy s familiárním výskytem (2). Prevalence onemocnění se pohybuje od 1-1,8 %, vyšší prevalence je pozorována jen u dětí z Japonska (8%) a Izraele (14%) (5). Prevalence klesá s přibývajícím věkem zejména po třicátém roce života, u nekuřáků je výskyt podstatně nižší než u kuřáků (5). Atopie nebo alergické onemocnění naopak významně zvyšují pravděpodobnost výskytu migratorní glositidy (7, 8).

Klíčová slova:
lingua geographica, alergické onemocnění, atopie, filiformní papily.

Na ORL klinice FN v Ostravě byla pro náhle vzniklé závratě vyšetřena 30letá pacientka. Jako vedlejší nález byly nalezeny výrazné bělavé mapovité povlaky na hřbetu a po stranách jazyka, tzv. lingua geographica (obr. 1). Anamnesticky bylo zjištěno, že tento stav je u pacientky přítomen již od narození, nemění se a nezpůsobuje jí žádné potíže.

Stav je charakterizovaný prchavou ztrátou filiformních papil na dorzální ploše jazyka (vzácně i na sliznici ústní dutiny), která se klinicky projevuje jako bělavé, hyperplastické skvrny, které se střídají s erytematózními plochami deskvamovaného povrchu.

V histologickém obrazu dominuje ztenčení epitelu, obnažení filiformních papil v erytematózních plochách, akantóza, edém, sub- a intraepiteliální zánětlivá infiltrace na straně jedné a hyperkeratóza a parakeratóza na straně druhé (2, 3). Hyperplastické oblasti představují vlastní léze, deskvamované erytematozní plochy naopak představují místa hojení. Hyperplastické oblasti jsou charakterizovány polymorfonukleárními infiltráty v lamina propria s tvorbou mikroabscesů. Je narušen buněčný metabolismus v podobě zvýšené tvorby glykogenu na úkor proteinů, což vede k nedostatečné keratinizaci. Při hojení dochází k transformaci cytoplazmatických proteinů do filament a takto k opětovné keratinizaci, která však vlivem cykličnosti změn na různých místech jazykového epitelu není nikdy kompletní, což vede k typickému klinickému obrazu (6). Vzhledem k této defektní epiteliální diferenciaci je zvažována souvislost mezi geografickým jazykem a patogeneticky obdobným kožním onemocněním – psoriázou. Toto pozorování a podobnost v histologickém obrazu s lupénkou potvrzuje, že migratorní glositida je stav spojený s určitým typem defektní imunologické odpovědi. HLA antigen Cw6 je u glositidy pozitivní v 44 % (lupénka v 60 %), zatímco u zdravých jedinců pouze ve 12 % (4). Z dalších HLA antigenů byla prokázána u glositidy signifikantně vyšší exprese HLA-DR5 a nižší exprese HLA-DR2 (1).

Klinický obraz onemocnění je velmi chudý, subjektivně není většinou spojen s žádnými potížemi. U části postižených osob se může objevovat dyskomfort nebo pálení jazyka, pocit cizího tělesa nebo paroxyzmální bolest vystřelující do ucha či lymfatických uzlin krku. Jde o benigní onemocnění, případy progrese do maligního procesu nejsou známy. Z těchto důvodů není nutné v naprosté většině případů terapeuticky zasahovat. Pokud má pacient potíže, léčba je symptomatická a spočívá v podávání lokálních anestetik.

MUDr. Pavel Schwarz

ORL klinika FN Ostrava

17. listopadu 1790

708 52 Ostrava

e-mail: pavel.schwarz@fnspo.cz