Lingua geographica

Lingua Geographica

Lingua geographica (migratory glossitis) is a nonspecific disease of unknown etiology, sometimes of familial occurrence (2). Prevalence of the disease is between 1 and 1.8%, a higher prevalence is observed in children from Japan (8%) and Israel (14%). Prevalence decreases with increasing age especially after thirty years of life, the incidence in nonsmokers is substantially lower than in smokers (5). Atopic or allergic diseases, on the other hand, significantly increase the probability of occurrence of migratory glossitis (7, 8).

Key words:
lingua geographica, allergic disease, atopia, filiform papillae.

Autoři: P. Schwarz; Pavel Komínek
Působiště autorů: Otorinolaryngologická klinika FN Ostrava přednosta doc. MUDr. P. Komínek, Ph. D., MBA
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 58, 2009, No. 4, pp. 246-247.
Kategorie: Kazuistiky

Souhrn

Lingua geographica (migratorní glositida) je nespecifické onemocnění neznámé etiologie, někdy s familiárním výskytem (2). Prevalence onemocnění se pohybuje od 1-1,8 %, vyšší prevalence je pozorována jen u dětí z Japonska (8%) a Izraele (14%) (5). Prevalence klesá s přibývajícím věkem zejména po třicátém roce života, u nekuřáků je výskyt podstatně nižší než u kuřáků (5). Atopie nebo alergické onemocnění naopak významně zvyšují pravděpodobnost výskytu migratorní glositidy (7, 8).

Klíčová slova:
lingua geographica, alergické onemocnění, atopie, filiformní papily.

Na ORL klinice FN v Ostravě byla pro náhle vzniklé závratě vyšetřena 30letá pacientka. Jako vedlejší nález byly nalezeny výrazné bělavé mapovité povlaky na hřbetu a po stranách jazyka, tzv. lingua geographica (obr. 1). Anamnesticky bylo zjištěno, že tento stav je u pacientky přítomen již od narození, nemění se a nezpůsobuje jí žádné potíže.

Stav je charakterizovaný prchavou ztrátou filiformních papil na dorzální ploše jazyka (vzácně i na sliznici ústní dutiny), která se klinicky projevuje jako bělavé, hyperplastické skvrny, které se střídají s erytematózními plochami deskvamovaného povrchu.

V histologickém obrazu dominuje ztenčení epitelu, obnažení filiformních papil v erytematózních plochách, akantóza, edém, sub- a intraepiteliální zánětlivá infiltrace na straně jedné a hyperkeratóza a parakeratóza na straně druhé (2, 3). Hyperplastické oblasti představují vlastní léze, deskvamované erytematozní plochy naopak představují místa hojení. Hyperplastické oblasti jsou charakterizovány polymorfonukleárními infiltráty v lamina propria s tvorbou mikroabscesů. Je narušen buněčný metabolismus v podobě zvýšené tvorby glykogenu na úkor proteinů, což vede k nedostatečné keratinizaci. Při hojení dochází k transformaci cytoplazmatických proteinů do filament a takto k opětovné keratinizaci, která však vlivem cykličnosti změn na různých místech jazykového epitelu není nikdy kompletní, což vede k typickému klinickému obrazu (6). Vzhledem k této defektní epiteliální diferenciaci je zvažována souvislost mezi geografickým jazykem a patogeneticky obdobným kožním onemocněním – psoriázou. Toto pozorování a podobnost v histologickém obrazu s lupénkou potvrzuje, že migratorní glositida je stav spojený s určitým typem defektní imunologické odpovědi. HLA antigen Cw6 je u glositidy pozitivní v 44 % (lupénka v 60 %), zatímco u zdravých jedinců pouze ve 12 % (4). Z dalších HLA antigenů byla prokázána u glositidy signifikantně vyšší exprese HLA-DR5 a nižší exprese HLA-DR2 (1).

Klinický obraz onemocnění je velmi chudý, subjektivně není většinou spojen s žádnými potížemi. U části postižených osob se může objevovat dyskomfort nebo pálení jazyka, pocit cizího tělesa nebo paroxyzmální bolest vystřelující do ucha či lymfatických uzlin krku. Jde o benigní onemocnění, případy progrese do maligního procesu nejsou známy. Z těchto důvodů není nutné v naprosté většině případů terapeuticky zasahovat. Pokud má pacient potíže, léčba je symptomatická a spočívá v podávání lokálních anestetik.

MUDr. Pavel Schwarz

ORL klinika FN Ostrava

17. listopadu 1790

708 52 Ostrava

e-mail: pavel.schwarz@fnspo.cz

Zdroje

1. Fenerli, A., Papanicolaou, S., Papanicolaou, M., Laskaris, G.: Histocompatibility antigens and geographic tongue. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 76, 1993, s. 476-478.

2. Joseph, B. K., Savage, N. W.: Tongue pathology. Clinics in Dermatology, Elsevier Science Inc., 18, 2000, s. 613-618

3. Laskaris, G.: Pocket atlas of oral diseases, 2nd edition, Athéna,Thieme, 2006, s. 22-23.

4. Lier, G. C., Mrowietz, U., Wolfart, M., Warnke, P. H., Wiltfang, J., Springer, I. N. G.: Psoriasis of the tongue. Journal of Cranio-Maxillofacial Surgery, 37, 2009, s. 51-53.

5. Miloglu, O., Göregen, M., Akgül, H. M., Acemoglu, H.: The prevalence and risk factors associated with benign migratory glossitis lesions in 7619 Turkish dental outpatients. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 107, 2009, s. 29-32.

6. Plačková, A., Škach, M.: The ultrastructure of geographic tongue. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 40, 1975, s. 760-768.

7. Redman, R. S.: Prevalence of geographic tongue, fissured tongue, median rhomboid glositis, and hairy tongue among 3,611 Minnesota schoolchildren. Prevalence of Tongue Anomalies, 30, 1970, s. 390-395.

8. Richardson, E. R.: Incidence of geographic tongue and mediam rhomboid glositis in 3,319 Negro college students. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology, 26, 1968, s. 623-625.